Olga Nešporová Bücher

he study aims to analytically interlink the optics of individuals and households and focus on their demographic and socio-economic behaviour since 1989 in the Czech Republic, and compare these observations with other EU countries, primarily those of Central Eastern Europe (CEE). The fields covered are family formation and life trajectories, earnings disparities and income inequality, the situation of self-employed and family businesses, and religion affiliation of individuals and households. Vladimir Benacek, Eva Michalikova, Martina Mysikova, Olga Nesporova, Zdenek R. Nespor, Jiri Vecernik

Kniha O smrti a pohřbívání přináší úvodní vhled do doposud opomíjené problematiky. Věnuje se tématu smrti, představám o možné posmrtné existenci, pohřbívání a truchlení v současné české společnosti. Pro získání plastičtějšího obrazu i správných interpretací dnešního stavu autorka připomíná i starší období. Věří totiž, že bez jejich znalosti nelze současnou situaci uspokojivě vysvětlit. Kniha tak přispívá k zodpovězení mnoha aktuálních otázek: Jak se dnes Češi vyrovnávají s vlastní smrtelností? Liší se výrazně představy a postupy věřících a nevěřících osob? Věří Češi v posmrtnou existenci? Jak mrtvé pohřbíváme a co to o společnosti vypovídá? Jak se jedinci a společnost vypořádává se smutkem po smrti blízkého? Proč se rozšiřuje pohřbívání bez obřadu a o čem tento fenomén vypovídá? Vznikají nějaké nové formy pohřebních rituálů?

Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy též zákon o registrovaném partnerství

Kniha přináší první ucelený pokus o aplikaci přístupů tzv. kritického studia dědictví (Critical Heritage Studies, CHS) v České republice. V teoreticko-metodologické kapitole zaměřené na konceptuální aparát CHS a v sérii empirických studií prezentuje kolektiv autorů z Etno­logického ústavu Akademie věd inovativní způsoby výzkumu našeho vztahování se k minulosti. Dědictví autoři a autorky konceptualizují jako živé a neustále přetvářené médium, jako spolutvůrce paměti a identity. Autorský kolektiv si pro terénní i archivní výzkumy zvolil oblast tzv. Sudet, která ve 20. století prodělala řadu dramatických proměn, a je tedy ideálním prostředím pro sledování krajiny, sídel, památek a lidských osudů v historických i současných kontextech. Prostřednictvím výzkumu zdejšího dědictví v nejširším slova smyslu – od folkloru, přes obnovování sakrálních památek a poutí, vyjednávání „práva“ na stavbu pomníků připomínajících ne vždy pozitivní události, zdola iniciované snahy o revitalizaci lázeňských pramenů až po soužití trampů a ochránců přírody – kniha otevírá nové možnosti teoreticky fundovaného poznání pozůstatků minulosti.