Jaroslava Hasmanová Marhánková Bücher

Pojem „aktivní stáří“ v současnosti působí jako zaklínadlo téměř všech vládních dokumentů věnujících se problematice stárnutí, stejně jako oblíbených obrazů „obdivuhodných“ seniorů. Koncept aktivního stárnutí představuje seniorský věk jako období, jež má být naplněné aktivitou ať již ve formě prodlužujícího se pohybu na trhu práce, celoživotním vzděláváním nebo sportem či dalšími nově se rozvíjejícími zájmy. Tato kniha usiluje o kritické zhodnocení tohoto konceptu a zároveň o zmapování způsobů, jakými se idea aktivního stárnutí promítá do konkrétních životních stylů českých seniorů a seniorek. Autorka mapuje diskurz aktivního stárnutí pomocí analýzy dokumentů věnovaných problematice stárnutí a především prostřednictvím tříleté etnografické studie center nabízejících volnočasové aktivy pouze pro seniory. Představuje aktivní stárnutí jako techniku biomoci. Zároveň vyzdvihuje roli aktivity jako výrazného mechanismu konstrukce normativního obrazu „dobrého stáří“, který na jednu stranu slouží seniorům jako prostředek vymezení se vůči stereotypním obrazům stárnutí, na druhé straně se ale jeho prostřednictvím konstituují nové nerovnosti založené na možnosti/ochotě „aktivně stárnout“.

Kniha analyzuje české prarodiče pomocí kvantitativních dat z mezinárodního šetření SHARE a kvalitativních rozhovorů s prarodiči a matkami malých dětí. Mapuje historický vývoj jejich rolí v československé a české rodině a zkoumá vliv demografických změn, jako je stárnutí populace a rozmanitost rodinných forem, na jejich postavení. Analyzuje očekávání kladená na prarodiče a jejich místo v rodinných vztazích, včetně péče, kterou poskytují, a jejích dopadů na jejich životy a životy rodin dětí. Zohledňuje faktory, které ovlivňují roli prarodiče, s důrazem na genderové dimenze a ideály aktivního stárnutí. Prarodičovství je prezentováno jako sdílený proces, do kterého jsou zapojeni i ostatní členové rodiny. Kniha se ptá na aktivitu českých seniorů v roli prarodičů, faktory ovlivňující jejich zapojení, rozdíly mezi babičkami a dědečky a jak se současné ideály aktivního stárnutí promítají do jejich vnímání. Zkoumá také, jak muži vnímají svou roli dědečka a proč jsou ti žijící v partnerství aktivnější.

Kniha se zaměřuje na proměny partnerského života z perspektivy životních drah. Jejím cílem je prostřednictvím zkoumání dílčích partnerských situací, jejich načasování, společenských souvislostí, důsledků a způsobů, jakými je interpretují sami jednotlivci, přispět ke zmapování a pochopení případných proměn partnerského života spojovaných v České republice s procesem de-standardizace životních drah a společenskými změnami, kterými česká společnost v několika minulých dekádách prošla. Kniha obsahuje devět studií kombinujících různé metodologické potupy a datové soubory. Jednotlivé kapitoly se zaměřují například na faktické načasování a výskyt jednotlivých životních přechodů, na dílčí výseky partnerských situací či na analýzu potenciálního dopadu různých partnerských situací na budoucí život dětí, jež v dětství zažijí různá rodinná uspořádání. Zároveň přináší pohled na subjektivní významy, které jednotlivci svému životu a partnerství přiřazují v kontextu různých životních etap či situací.