Hana Buddeus Bücher

From his panoramic views of Pragueto his enigmatic still lifes and reflections in the misty window of his studio, photographer Josef Sudek captured the unique spirit of the Czech capital between the 1920s and 1970s. Already in his lifetime, Sudek enjoyed a worldwide reputation—and yet a substantial part of his practice, dedicated to photographing works of art, has remained largely unknown until now. This book shines a light on Sudek’s most beloved topic—sculpture—which acted as a bridge between his fine art photography and his commercial work. Sumptuous full-page reproductions of Sudek’s black-and-white photographs illustrate a series of thematic essays, focusing on the scope and legacy of his work; while cameos of the key people and institutions supporting his career reveal Sudek’s rich connection to the artistic circles and tendencies of his day. Together, they uncover the shifting tension between the ability of photographs to bring art closer to the people and their potential as works of art in their own right, raising important questions for the history of photography. “Sculpture is a living thing and must be photographed as if alive.” Josef Sudek (1957) Texts: Hana Buddeus, Katarína Mašterová, Mariana Kubištová, Zuzana Krišková, Kateřina Doležalová, Martin Pavlis, Fedora Parkmann

Autorka v knize, která je zároveň 1. svazkem nové ediční řady Nakladatelství UMPRUM, zkoumá specifika českého performativního umění 70. let 20. století skrze jeho vztah k fotografii. Fotografické aspekty performance a performativní aspekty fotografie jsou ověřovány na vybraných a v některých případech dnes neznámých dílech Petra Štembery, Karla Milera, Jana Mlčocha nebo Jiřího Kovandy. Publikace představuje možnosti fotografického rámování performativního umění a zabývá se i širším polem podmínek jeho vzniku a distribuce. Zkoumá nejen vnitřní vztahy performance a fotografie, ale fotografickou dokumentaci popisuje také jako nástroj recepce dematerializovaného umění a jako rámec nahrazující neexistující instituce. Grafika Štěpán Marko. Mgr. Hana Buddeus, Ph.D. – historička umění a kurátorka. Zabývá se fotografií v kontextu dějin umění a současným uměním. V roce 2015 ukončila doktorské studium na UMPRUM dizertační prací, v níž se věnovala problematice fotografické dokumentace performance. V uplynulých letech se podílela na dramaturgické koncepci Festivalu Fotograf a vedla Galerii AMU. Je členkou redakční rady časopisu Fotograf. V současnosti pracuje v Ústavu dějin umění Akademie věd ČR na grantovém projektu „Josef Sudek a fotografická dokumentace uměleckých děl: od soukromého archivu umění k reprezentaci kulturního dědictví“.

Fotografie je hraničním fenoménem, oscilujícím mezi pomíjivým a trvalým, dynamickým a statickým, zjevnými a skrytými aspekty. Tato hranice zahrnuje vědu a magii, informace a věci, pravdu a fikci, umění a průmysl, profesionální a amatérské, soukromé a veřejné, dokument a monument, analogové a digitální, globální a lokální, jednotlivé a obecné, jednotné a množné. Hranice je obtížně uchopitelná, neboť nelze ji jednoznačně vymezit pomocí metodologických či politických kategorií. Zkoumání rozhraní je osobním příběhem, analýzou a zhodnocením vlastní zkušenosti. Texty historiků, kritiků umění, filozofů, sociologů a umělců se v této publikaci zaměřují na rozhraní mezi fotografií a sochou, zkoumají historické a současné vztahy mezi těmito dvěma médii. Diskutují problematiku fotografické reprodukce sochařských děl a vzájemné prolínání obou druhů v umění a kultuře. Tato analýza odhaluje složitosti a nuance, které definují interakci mezi fotografií a sochou, a přispívá k hlubšímu porozumění jejich vzájemným vztahům.

Anglický výběr esejí publikovaných v odborném periodiku Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny za posledních deset let.

Druhý ediční svazek Ad Akta se zabývá tématy, která historizují či kontextualizují moderní a postmoderní umělecké dění. Otištěné texty se věnují rozličným okruhům z dějin a teorie umění, počínaje osobou a dílem výtvarného kritika a teoretika Jiřího Padrty (Hanka Sládková) či vývojem a užitím plastů v československém designu (Anna Lískovcová) přes rodinnou amatérskou fotografii (Jindra Tichá), československou reprezentaci na pařížské světové výstavě dekorativních umění r. 1925 (Kristýna Zajícová), ekologický design v českém prostředí (Kateřina Kotalová) a směřování k socialistickému realismu v architektuře ČSR (Michaela Jehlíková Janečková) až po digitální média ve vztahu k produktovému designu a hmotné kultuře (Pavla Pauknerová), otázky abstraktního dekoru v tapiseriích (Jana Mattasová) a ideologické motivy a motivace v českém šperku a bižuterii (Tereza Volná). Všechny texty byly původně napsány a obhájeny jako diplomové práce na Katedře dějin umění a estetiky VŠUP a následně přepracovány za účelem vydání této publikace.