Předkládaná výběrová edice dokumentů přináší třetí svazek ediční řady souhrnných diplomatických zpráv československého vyslanectví u Svatého stolce v éře první republiky. Vychází primárně z fondu Politické zprávy – Vatikán, uloženého v Archivu Ministerstva zahraničních věcí České republiky v Praze, a obsahuje dvacet sedm přepsaných, komentovaných a kontextualizovaných dokumentů z období let 1926–1928.
Svazek zahrnuje dokumenty z let 1929–1935. Vývoj na domácí i mezinárodní scéně byl v těchto letech ovlivněn především hospodářskou krizí a nástupem nacionálního socialismu v sousedním Německu. Vnitropolitický i mezinárodněpolitický systém budovaný ve dvacátých letech prošel v tomto období zásadními proměnami, které byly předzvěstí krize na konci 30. let.
Monografie přináší srovnání života tajných evangelíků ve východních Čechách a v jihofrancouzské oblastí Horní Languedoc. Navzdory velmi rozdílným životním podmínkám využívaly obě náboženské skupiny v 18. století podobné strategie i ústupky vůči státu a katolické církvi. Hlavní témata publikace se dotýkají socioprofesního složení komunit, forem tajných bohoslužebných shromáždění, úlohy a rozdílné míry potřebnosti kazatelů, role přechodových rituálů, knižní kultury v éře osvícenství či mechanismů distribuce zakázané literatury.
Kritická edice – svazek II/1 obsahuje dokumenty týkající se československé zahraniční a vnitřní politiky let 1918–1928. Materiál pro tento svazek byl čerpán v českých a zahraničních archivech. Kromě archivních dokumentů obsahuje rozsáhlou úvodní studii, ediční poznámku a jmenný rejstřík.
Pocit začátku za Mussoliniho a Hitlera Knihou Modernismus a fašismus vrcholí dlouholetý výzkum renomovaného britského historika Rogera Griffi na, který se snaží vysledovat a prokázat podstatu generického fašismu a zároveň jej lokalizovat v kontextu mnoha hnutí modernismu. Griffin v první části odvážně interdisciplinární práce, provazující historii fašismu, historii a teorii literatury a kultury s filozofi í a sociální antropologií, buduje přelomové, široké vymezení modernismu jako sociokulturního pohybu řešícího v nesčetných formách krizi modernity. Řešení je hledáno v novém začátku zčasovělé historie či člověkem režírovaného budoucího dění jako cesty z úpadku. Tato koncepce dovoluje Griffi novi v druhé části knihy postupně prokazovat realitu „fašistického modernismu“ – tedy prosazovat pohled většinově dosud odmítaný. Soustřeďuje se přitom klíčově na dvě dějinné formy generického fašismu, režimy Mussoliniho a Hitlera. Sleduje je od ideologické geneze přes fázi politické- ho hnutí získávajícího společenskou podporu až do podoby modernistického státu, krachujícího v projektu ničivé a sebezničující globální expanze.