Alena Miskova Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)

Vědecky fundovaný životopis významného nacistického funkcionáře Josefa Pfitznera, za války zástupce pražského primátora a nadšeného germanizátora Prahy, sleduje jeho životní pouť od narození ve slezských Petrovicích, přes studia v Opavě a v Praze, až po jeho vědeckou a politickou dráhu, která ho nakonec přivedla na popraviště. Autoři se nevyhýbají ani osobní charakteristice Josefa Pfitznera. Kniha zároveň čtivým způsobem přibližuje nacistickou politiku v protektorátu Čechy a Morava. Argumentace je doložena bohatým pramenným materiálem.

Pestrá zmes historických údajov, osobných spomienok a dobových záberov približuje život malej obce, ktorá je jedným z najznámejších pútnických miest na Slovensku.

Publikácia je o jednom z najvýznamnejších šľachtických rodov na Zemplíne. Je zameraná najmä na pôsobenie členov rodu Sztáray v Michalovciach do roku 1944 (v tomto roku opustili svoj rodový kaštieľ a Michalovce). V jednotlivých kapitolách sa spomínajú aj významní predstavitelia rodu ako rytier Albert z Michaloviec (chorvátsky bán v rokoch 1419 – 1426), Imrich Sztáray (v 18. storočí získal pre rod barónsky a grófsky titul) a Irma Sztárayová (dvorná dáma cisárovnej a uhorskej kráľovnej Alžbety Habsburskej, familiárne Sissi). Do knihy boli zaradené zaujímavé spomienky niektorých členov rodu vďaka ktorým sa čitatelia môžu dozvedieť aj o ich súkromnom živote.

Josef Pfitzner, der 1901 in Petersdorf in ärmlichen Verhältnissen geboren wurde, machte eine steile Karriere, die aber schon im September 1945 am Galgen endete. Er studierte an der deutschen Universität in Prag und wurde dort auch zum Professor für osteuropäische Geschichte ernannt. Er war ein äußerst produktiver Historiker. Besonders seine Werke zum Großfürst Witold von Litauen und zum russischen Revolutionär Michail Bakunin werden heute noch zitiert. Als Rezensent und genauer Beobachter der tschechischen Historiografie gewann er die Anerkennung seiner tschechischen Kollegen. In den 1930-er Jahren entwickelte er sich jedoch zum Ideologen des Sudetendeutschtums und stellte sich in den Dienst der Sudetendeutschen Partei. Nach dem Einmarsch der deutschen Wehrmacht in Prag im März 1939 wurde er zum stellvertretenden Oberbürgermeister von Prag ernannt. In dieser Funktion verfolgte er das Ziel, aus Prag eine deutsche Stadt zu machen. Seine rücksichtslose Politik sowie seine nationalsozialistischen und antisemitischen Reden machten ihn so verhasst, dass etwa 50.000 Prager seine Hinrichtung miterleben wollten.§§Das Buch ist entstanden aus einer Zusammenarbeit mit dem Prager Masaryk-Institut.

Práce zachycuje biografii německého chirurga Josefa Hohlbauma, který působil v meziválečném období na universitě v Lipsku a během války na Německé Karlově Universitě v Praze. Zde se účastnil i operace R. Heydricha. V květnu roku 1945 byl nasazen na práce v zemědělství, kde se těžce zranil a na následky tohoto úrazu zemřel. Právě objasnění často diskutovaných okolností jeho smrti je hlavním a naplněným cílem knihy. Text též německy. Ein Chirurgenschicksal im 20. Jahrhundert : Josef Hohlbaum (1884-1945)

Kniha jako první mapuje celkový vývoj české mimouniverzitní vědy od počátků v humanistických učených společnostech až po transformaci Československé akademie věd na Akademii věd ČR. Tým zkušených autorů přibližuje - poutavě a zasvěceně - dějiny takových významných vědeckých institucí, jako byla např. Královská česká společnost nauk, Česká akademie věd a umění, Masarykova akademie práce a v poválečném období dominantní Československá akademie věd. Opomenuty nejsou ani vědecké instituce Němců z českých zemí. Součástí bohatě ilustrované publikace jsou také biografické medailony osobností, které českou vědu v minulosti ovlivnily nejvýrazněji. Vedle toho obsahuje kniha i průřezové kapitoly věnované vývoji vědy v devatenáctém a dvacátém století. Čtenáři se tak nabízí možnost poznat zajímavé i dramatické peripetie jedinečného příběhu české vědy, která musela tolikrát zápasit o svoji pozici a uznání.

Historická štúdia o Ríšskej župe Sudety, Protektoráte Čiech a Moravy, a Slovenskom štáte písaná v koordinácii historikov z troch štátov.

Vedení univerzity a obměna profesorského sboru V publikaci o vývoji Německé univerzity v Praze v letech 1939 až 1945 autorka detailně zaznamenává její postupnou arizaci a "zglajchšaltování" ve smyslu nacistické ideologie. Popisujeradikální obměnu vedení univerzity i celého profesorského sboru, činnost Nadace Reinharda Heydricha pro vědecký výzkum aspecifické aktivity prosazující na univerzitě nová východní studia a pokleslý rasový výzkum. V příloze jsou připojeny biogramy profesorů a docentů působících na Německé univerzitě v letech 1940-1945.