Michal Dočkal Bücher

„Byla temná noc, noc vyhoštění. Vlaky naložené lidským zbožím letěly rychle jako pták k cíli. K pecím, k plynovým komorám, kde už bylo pro lidi připraveno popraviště. Letěly jeden za druhým, jako by se honily, jako by závodily…“ To je úryvek ze svědectví polského dítěte Tamary Cyglerové. Svět koncentračních táborů, ghett, popravišť a brigád smrti, které spalovaly mrtvoly v hromadných hrobech – to vše viděno očima dětí – takový je obsah knihy „Deníky dětí“. Poprvé ve světové literatuře jsou tu v takové šíři shromážděny deníky a zápisky dětí, které prožily nejstrašnější hrůzy války. České, polské a běloruské děti – stejně otřesně jako jejich rodná sestra Anne Franková – vydávají světu svědectví, které nikdy nemůže být zapomenuto. Kniha nemá jen dokumentární význam. Je to ucelené svědectví, v němž se dokument spojuje s dětským pohledem na svět, plným bezprostřední, přímo básnické síly. A tak tyto tragické zápisky dětí, zapisované do školních sešitů nebo na útržky papíru, přerostly v přesvědčivé dílo, jež hovoří i léta po svém vzniku živou řečí. Knihu doplňují dětské kresby a některé jiné vzácné dokumenty. Výtvarně ji upravila Jitka Kolínská.

Tři cesty k smrti : zánik skupiny ZINC. Reportážní líčení osudů tří parašutistů, kteří byli v roce 1942 vysazeni na území někdejšího protektorátu Čechy a Morava a přes svůj charakter docházejí k třem odlišným cestám k smrti; jeden padne v boji, druhý umírá na nacistickém popravišti, třetí za peníze zrazuje, zachraňuje si na čas život, končí však na popravišti svobodné vlasti. Otřesný příběh lidského hrdinství, nadlidské vůle a neuvěřitelné životní síly i slabošské zrady, který se skutečně udál. 1. vydání.

Když se Tamara po ztrátě rodičů přestěhovala k babičce a dědovi, vedle dobrých kamarádů získala i jednoho nepřítele, který jí čím dál víc ztrpčuje středoškolský život. Prožívá ale i svou první lásku, která ji alespoň na chvilku odvede do světa dívčích radostí. Kamarádka Jarka stojí při ní a brání ji, dokud ovšem zákeřný spolužák nevytáhne z její nedávné minulosti tajemství, které mělo být navždy pohřbené. Bojuje sama se sebou, všemožně se snaží čelit výhrůžkám, ale strach může být někdy silnější než čisté svědomí. A potom je tu někdo, kdo za zavřenými dveřmi dennodenně čelí teroru, oproti kterému je školní šikana téměř nic. Nebo ne?