Stanislav Balík Bücher

Das Zweite Vatikanische Konzil stellt eines der bedeutendsten Ereignisse sowohl der Kirchengeschichte als auch der allgemeinen Geschichte und Politik des 20. Jahrhunderts dar. Die sich daraus ergebenden politischen und gesellschaftlichen Veränderungen können kaum überschätzt werden. Wenn dies im Grunde natürlich für die Welt insgesamt gilt, trifft es insbesondere auf Länder Mitteleuropas wie die Tschechoslowakei, Polen, Ungarn usw. zu, die damals durch politische, wirtschaftliche und kulturelle Bindungen an die Sowjetunion und die marxistisch-leninistische Ideologie gebunden waren. In der Tschechoslowakei kam es zur Umsetzung der konziliaren Beschlüsse vor allem im Zusammenhang mit dem so genannten Prager Frühling Ende der sechziger Jahre und mit der Okkupation des Landes durch die Sowjetunion im Jahre 1968. Der vorliegende Band dokumentiert die Aufnahme des zweiten Vatikanischen Konzils in den tschechischen Ländern in der Zeit von den 60er Jahren des 20. Jahrhunderts bis zum Jahre 1989. Die Publikation beinhaltet eine Analyse der staatlichen und kirchlichen Politik und stellt die einzelnen Protagonisten der kirchlichen Politik und des intellektuellen Lebens vor. Es präsentiert die liturguische Reform und die Anstöße für die Konzilsideen, die neue Denkweise und die Kunst. Dem deutschsprachigen Leser kann das Buch eine interessante Einsicht in die mitteleuropäische Problematik in einer Zeit vermitteln, in der die Kirche unter dem Einfluss des kommunistischen Staates und seiner Ideologie lebte.

Wie arbeiten undemokratische Regime? Die Autoren geben einen Überblick über totalitäre und autoritäre Regimen (sowie Mischformen) und stellen anhand Fallstudien die Funktionsweise derartiger Regime dar. Die Autoren diskutieren unterschiedliche Hintergründe, Ideologien und Mentalitäten in modernen undemokratischen Regimen. Dabei dienen spezifische Länder als Beispiele für die zuvor eingeführten theoretischen Konzepte. Das Buch ist in acht Hauptkapitel eingeteilt. Im ersten Kapitel geht es um terminologische Probleme in Bezug auf undemokratische Formen der Regierung. In den folgenden Kapiteln wird die Theorie totalitärer und autoritärer Regime dargestellt. Das vierte Kapitel behandelt andere Formen undemokratischer Regime, die nicht der klassischen Zweiteilung von Totalitarismus vs. Autoritarismus entsprechen. Im sechsten Kapitel werden auf der Grundlage der politischen Psychologie Aspekte der autoritären Persönlichkeit und des politischen Führungsverhaltens untersucht. Die letzten beiden Kapitel beschäftigen sich mit den praktischen Fragen der Funktionsweise von undemokratischen Regimen.

This volume provides a comprehensive overview of Czech politics, past and present. The authors not only cover the main political developments of the past two centuries, they also situate the current political system in the context of communist and pre-communist legacies. They argue that amidst the dramatic changes of the Velvet Revolution, one can find a plethora of continuities in culture and institutions that help to explain the shape of Czech politics today.

Publikace autorů z Masarykovy univerzity v Brně představuje koncentrovaný pohled na současnost a minulost české politiky. Zachycuje klíčové vývojové trendy posledních desetiletí a století a také analyzuje, jak politiku a politický systém ovlivňuje dědictví z komunistické i předkomunistické éry. Autoři tím výrazně reflektují skutečnost, že v dramatických změnách sametové revoluce a následných letech je možné najít řadu souvislostí, které pomáhají vysvětlit dnešní stav naší politiky.

Po letech našich amatérských reportérských snah o jakž takž jasné zobrazení hrozby, jakou pro západní civilizaci představuje zradikalizovaný islám, konečně přichází tolik potřebná analýza vojenská. Soustředěná na Islámský stát, stopuje spoluúčast Západu na jeho vzniku „vývozem demokracie“ a „budováním států“. Čili svrháváním diktátorských ale diplomaticky zvládnutelných režimů a jejich nahrazováním „svobodnými“ volbami generujícími ty nejhorší výstřelky středověké krutosti a oživujícimi tradiční úlohu islámu jako dobyvatele světa. Ač dnes je na pokraji porážky na svém původním území, Islámský stát coby globální revoluční hnutí metastázoval do desítek zemí, včetně Evropy, kde si vytváří svými zákony a svou kulturou ovládané vlastní islámistány vykonávající neustálý tlak na islamizaci domorodé společnosti. Děje se tak v kontrastu s bezradností, neschopností, ne-li kolaborací evropských politických elit. Autoři knihy – oba vojáci – na závěr dramatického popisu islamizace Evropy docházejí k závěru, že události zacházejí za hranici řešitelnosti politické a Evropě brzy zbude už jen volba ozbrojené obrany nebo civilizačního zániku.

Autoři této průkopnické práce pojímají antiklerikalismus jako součást modernizačních evropských procesů, provázejících budování evropských národních států a jejich politických institucí. Antiklerikalismus je v jejich očích součástí „ambivalence moderny“, která se vyznačuje střetem identit a proměnou životních orientací a mentalit. Autoři vymezují termín antiklerikalismus v kontextu duchovních a náboženských dějin 19. a 20. století, s důrazem na jeho dobové proměny v multinárodní a multikonfesní habsburské monarchii od roku 1867, resp. v období první republiky. Antiklerikalismus získával podobu kulturního boje, jenž se uplatňoval především v otázce školské a manželské politiky, resp. v otázce rituálů – smrti a pohřbívání. Vedle perspektivy celozemské, české a moravské, nazírané prostřednictvím zákonů a zákonných opatření, resp. prostřednictvím střetů mezi politickými programy jednotlivých stran, autoři zvolili i perspektivu mikrohistorickou (Brno, Kladno, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Polná, Žarošice, Lidečko, Mikulovice u Pardubic), jež ozřejmuje, jak se antiklerikální nálady a postoje uplatňovaly během každodenního náboženského, politického a společenského života.

Almanach ke 100 letům zřízení měšťanky v Bludově