Jiří Kudrnáč Bücher

Originální eseje představitele české dekadence jsou miniaturními portréty Tiberia, Nerona, Watteaua, Byrona, Baudelaira a Wilda.

Soubor dvou prozaických prací Na horách a Jarmark života a dvou balad Cikánčina píseň a Laň a panna, napsaných v letech 1913 až 1925, vychází poprvé jako autorem původně zamýšlený cyklus.

Kolektivní monografie věnovaná dílu Milana Kundery navazuje na stejnojmennou mezinárodní konferenci konanou v Brně v roce 2009. Publikace spojuje příspěvky odborníků k jednotlivým aspektům díla Milana Kundery (Češka, Kosková, Richterová) se studiemi (literárních) historiků a teoretiků, kteří se vyslovují ke konkrétním problémům tvorby tohoto autora (Pavel, Steiner, Koten, Sládek), nechybí ani pohledy z jiných oborů (Scarpetta). Analyzováno je hlavně Kunderovo dílo beletristické, především v jeho estetických a ideových souvislostech, středem zájmu jsou též autorovy eseje a jeho celkový filozofický a kulturní odkaz, a to napříč uměleckými médii.

Druhý díl čtyřsvazkového souboru díla předního poválečného českého básníka.

Cyrano mit der langen Nase, der witzigen Rede und der schüchternen Seele, der Dichter und Philosoph, Soldat, Abenteurer und Phantast - es gibt in Frankreich keine beliebtere Bühnenfigur, kein Theaterstück, das so häufig gespielt wird wie Rostands mit hinreißendem Schwung verfaßte Komödie über das Leben des berühmten Gascogners. Jean-Paul Rappenau hat- mit Gérard Depardieu in der Hauptrolle - daraus einen Film gemacht (1990), der die Verse des Stücks wortgetreu übernimmt.

Kniha statí českých a cizích autorů je věnována jednomu z reprezentativních spisovatelů moderní české literatury, jehož dílo je vlivnou součástí nyní znovu doceňované kultury druhé poloviny 19. století a přelomu 19. a 20. století: Zeyer byl nejprve vnímán jako netradiční, dokonce exotický autor, pak jako důsledný naplňovatel programu své skupiny a posléze i jako spolutvůrce symbolistických, dekadentních a novoromantických tendencí následujících skupin. Začlenil se do romantické linie a inicioval umělecké a intelektuální proudy 20. a 21. století. Kniha představuje rozsáhlý soubor k výkladu Zeyerova díla a osobnosti; mezi zpracovanými tématy jsou příspěvky k analýze základních titulů své doby jako Jan Maria Plojhar, Dům U Tonoucí hvězdy, Vyšehrad, Tři legendy o krucifixu nebo Radúz a Mahulena, poznání autorovy osobnosti, jejíž neopakovatelnost vyjadřuje významná korespondence i životní osudy, česká témata v Zeyerově díle a jeho rozsáhlé inspirace cizími literaturami i kulturami, Zeyerova dobová působnost v českém prostředí a peripetie jeho kultu, ediční problematika, pronikání Zeyerova díla do jiných druhů umění, Zeyerův otevřený vztah k dobovým duchovním proudům.

Česká literární kritika v dotyku se strukturalismem (1880–1940) sestává z příspěvků deseti autorů: J. Durdíka, O. Hostinského, T. G. Masaryka, F. X. Šaldy, J. Vodáka, A. Nováka, O. Fischera, J. Durycha, O. Zicha a V. Jiráta. Kniha sleduje jednak předchůdnou, jednak souběžnou linii českého strukturalismu, tj. zdroje, z nichž tento myšlenkový směr vyrůstal, jakož i to, co vznikalo pod jeho přímým i nepřímým vlivem. Skládá se tedy z příspěvků těch, kteří se sice nikdy nedeklarovali jako (systematičtí a systémotvorní) strukturalisté, ale přesto je v rámci myšlení o tvaru díla nelze přehlédnout. Všechny uváděné texty jsou nejen historicky a vývojově reprezentativní, ale dodnes si udržují inspirativní charakter. Témata, která přinášejí, se týkají obecných problémů literatury a umění, poezie, prózy i dramatu; kromě toho je v nich obsaženo mnoho dílčích pozorování a interpretačních nápadů. V celku jedné knihy se tak záslužně kótuje dosud ne příliš viditelné území českého prestrukturalismu a parastrukturalismu. Editor Jiří Kudrnáč.