Jarmila Bednaříková Bücher

Kolektivní dílo pracovníků Filosofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně navazuje na velice úspěšnou práci J. Bednaříkové Stěhování národů, jež vyšla již ve dvojím vydání. Jestliže tato kniha se zabývala především dějinami západní a jižní Evropy mezi 3. a 8. stoletím a zkoumala postupné pronikání Germánů na území říše západořímské, právě vydávané dílo se zaměřuje na toto období (někde až po zlom tisíciletí) ve východní Evropě, na Balkáně a v Přední Asii. Líčí postup slovanských kmenů na Balkán a jejich šíření až hluboko na území říše Byzantské, arabskou expanzi do Přední Asie a do Egypta a rovněž i vnitřní změny v Byzanci náporem těchto útočníků způsobené. Obdobně jako v díle Stěhování národů zaměřili se i zde autoři zvláště na proces christianizace a právní vývoj v průběhu této dramatické epochy.

Dávným nedostatkem české historiografie je zaměření na národní dějiny na úkor evropských a světových. Chybí nám původní práce o klíčových momentech evropských dějin, včetně epochy stěhování národů. Dílo brněnské historičky Jarmily Bednaříkové představuje první monografii o této převratné epoše v naší odborné literatuře, kdy do české kotliny přišli naši slovanští předkové. Počátek období klademe do 3. století n.l., kdy zesílil tlak germánských kmenů na říši římskou. Na konci 4. století přinesli pohyb barbarských kmenů asijští Hunové, což vedlo k dramatickým událostem s rychlým střídáním jmen jako Vizigóti, Ostrogóti, Skirové, Alani a další. Konec západořímské říše v roce 476 byl jen málo zaznamenanou epizodou uprostřed chaosu. Až franská říše dokázala vnést do těchto násilím provázených událostí určitý řád. Autorka se nespokojila pouze s popisem napínavých událostí, ale zaměřila se i na klíčové faktory ovlivňující evropský vývoj, jako je šíření křesťanství a formování feudalismu. Kniha, určená širšímu čtenářskému okruhu, přináší významný odborný přínos a poutavý čtenářský zážitek.

"Doporučujeme pro 6. ročník základní školy a primy víceletého gymnázia" Obálkový podnázev: učebnice vytvořená v souladu s RVP ZV

Autorka známá svými pracemi o stěhování národů nebo historií Franků se ve své knize soustředí na původ Hunů, jejich kulturu a způsob života, sleduje jejich vpády na území římské východní říše, spolupráci se západořímskou říší, která však neměla dlouhého trvání, kulturu a život na území hunské říše, vývoj západořímské říše v 5. století n. l., průběh bitvy na Katalaunských polích roku 451, jež znamenala zastavení hunské invaze, přibližuje osudy Attily a Flavia, vývoj v hunské a západořímské říši po smrti těchto výrazných osobností i hunskou tradici v evropské minulosti a současnosti. Vpády Hunů do Evropy, jejich vztahy s oběma částmi římské říše, osudy dvou význačných osobností; hunského vládce Attily a západořímského politika a vojevůdce Flavia Aetia. Krize a poslední období existence západořímské říše.

Práce pojednává o krizi římské říše ve 3. stol. n. l., sleduje její řešení reformami tzv.dominátu a hodnotí výsledky těchto reforem.Zabývá se změnami v pozdně antické společnosti i náboženství a vztahy mezi římským impériem a barbarskými kmeny. Vyslovuje se také k možným příčinám přežití římského Východu.

Novelistická prvotina mladé autorky (nar. 1952) rozvíjí příběh dvou mladých lidí z moravského městečka, kteří svádějí boj s maloměšťáctvím a lidskou lhostejností.

Kniha, navazující na dva úspěšné předchozí autorčiny svazky věnované stěhování národů, tentokrát představuje germánské obyvatele raně středověké Skandinávie jako účastníky jedné z největších migrací v historii. Zamýšlí se nad příčinami vikinských výbojů a rozsídlení, sleduje vývoj královské moci, roli družiny a starších institucí, jako byly sněmy (thingy) ve vývoji severské státnosti, sjednocování jednotlivých vývojových center v Dánsku, Norsku a Švédsku. Tzv. Vikingové v knize nevystupují jen jako dobyvatelé, ale také jako zemědělci, obchodníci, řemeslníci, umělci, mořeplavci a objevitelé, kteří nejednou dopluli až do tzv. Vinlandu. J. Bednaříková vychází především z údajů antických a raně středověkých pramenů o germánském severu (Skandinávii) od doby Tacitovy po kronikáře Adama z Brém. Na konkrétních příkladech ukazuje, co doba vikinských výbojů znamenala pro tehdejší Evropu, věnuje se vztahu skandinávských Germánů k původnímu obyvatelstvu zemí, které napadali, a akulturaci těchto bojovníků. Autorka porovnává hlavní rysy vikinské doby s charakteristickými rysy tzv. velkého stěhování národů, hledá obecné příčiny vzniku velkých migrací a epoch intenzivních výbojů a pokouší se rekonstruovat myšlení a etiku vikinské doby.

Podzimní čas mocné říše čerpá svůj námět z jedné z nejdramatičtějších i nejromantičtějších etap světových dějin, z doby kdy vyvrcholilo velké stěhování národů. Vyprávění se přitom snaží ponořit do atmosféry dávno minulého času co možná nejhlouběji. jedna z největších bitev starověku svedená na proslulých Katalaunských polích. Román je také pohledem do nitra člověka neurovnané doby.

Práce brněnské autorky, docentky dějin na Masarykově univerzitě, navazuje do jisté míry na její úspěšné Stěhování národů. Tentokrát se v ohnisku zájmu ocitá bezesporu nejvýznamnější i nejznámější z velkých etnik éry stěhování národů – Frankové. Pohled na dějiny tohoto národa, který zcela mimořádným způsobem ovlivnil běh evropských dějin, umožňuje vlastně zamyšlení nad samotnými kořeny dnešní Evropy. V centru zájmu J. Bednaříkové je především kultura a náboženství Franků. Centrální událostí, jedním z klíčových okamžiků evropských dějin vůbec, je křest franského vládce Chlodvíka, k němuž došlo kolem roku 500. Významu této události, jejímu místu v kontextu evropských dějin, četným otázkám a interpretacím s ní spojeným se v knize dostává zasloužené pozornosti. Ke slovu přichází hojnost dobových pramenů a dokumentů. Dalšími tématy jsou například sněmy franské církve a jejich význam, legendy, dědictví antiky v kultuře Franků. Kniha J. Bednaříkové představuje další podstatný příspěvek k poznávání kulturních a duchovních základů našeho kontinentu.