Jan Suk Bücher

An einem Sommertag folgt Alice einem weißen Kaninchen bis in seinen Bau und gerät in ein wunderbares Reich skurriler Tiere und Menschen, in dem Größen und Maße sich plötzlich ändern können und es insgesamt sehr unvernünftig zugeht. Schließlich sieht sich Alice gezwungen, in dem Chaos für Ordnung zu sorgen, obwohl ihr das eigentlich gar nicht liegt … Eines der bekanntesten Kinderbücher der Weltliteratur liegt endlich in einer zeitgemäßen Manhwa-Version für junge Leser vor. Die Titel dieser Reihe zeigen Klassiker der Kinder- und Jugendliteratur im angesagten Stil koreanischer Manhwas: Junge koreanische Künstler nehmen sich der bekannten, beliebten Stoffe an und überführen sie in durchgehend vierfarbige Bildergeschichten, bei denen auch der Text inner- und außerhalb der Sprechblasen nicht zu kurz kommt. Alice im Wunderland und Heidi, Arsene Lupin und Sherlock Holmes erwachen so auf 192 durchgehend farbig illustrierten Seiten als Manhwa-Figuren neu zum Leben. Die Reihe ist konzipiert, den Klassikern sowohl neue als auch ältere Leser zu erschließen und wird fortgesetzt. • Das beliebte Kinderbuch im koreanischen Manhwa-Stil • Leichter Zugang zu Weltliteratur für junge Leser • Durchgehend vierfarbig

Ahn E. Sook stood alone among thousands of kneeling people. Her bold defiance of the tyrannical demand to bow to pagan Japanese shrines condemned her to a living death in the filth and degradation of a Japanese prison. This brave woman remained faithful to Christ in the face of brutality, oppression, and ruthlessness of her captors. The story of how she won many of her fellow prisoners to Christ in the most deplorable conditions is an inspiration to all.

Exploring the innovative work of Forced Entertainment, this book delves into their unique approach to performance art, emphasizing the concept of immanence. It examines how the company challenges traditional narratives and engages audiences through experimental storytelling and theatrical techniques. The text highlights key performances, the creative process, and the philosophical underpinnings that inform their art, making it a vital resource for understanding contemporary performance practices and the role of art in society.

Umění je jedno. Tradice všech žánrů je ve svých počátcích propojena. Kreativitě umělců se však postupem času vymezovaly a zužovaly hranice mezi jednotlivými formami. Přesto ale byly přesahy vždy lákavé a využívané právě proto, že umění je jedno a vychází z podstaty potřeby člověka sdělovat vnitřní prožitek. Tato kniha prezentuje ty současné žijící autory, jejichž forma sdělení obsahu je v rovinách vyjádření (tedy v rovině slova i v rovině obrazu) umělecky závažná. Zastoupeni jsou např. M. Coufal, R. Erben,B. Jakubčíková, V. Kokolia, L. Kundera, P. Nikl, V. Ondráček, J. Róna, A. Šimotová, J. Švankmajer, V. Třešňák a další.

Jiří Gold patří mezi nejdůležitější a zároveň nejvíc opomíjené autory české poezie po druhé světové válce. Kniha je průřezem celoživotní tvorbou příslušníka silné hiršalovsko-grögerovské generace domácích experimentálních tvůrců konkretistů, ale také básníka-esejisty, jehož úvahy a filosofická tázání jsou nepřetržitě aktuální. Jiří Gold, pro něhož jsou básně „mezerami v mlčení“ (titul výboru z let 1968–85), zcela volně slučuje nespojitelné: bravurně zvládnutý experiment s výsostnou existenciální lyrikou temné metafyzické ražby. Výbor z básnického díla Jiřího Golda Červi železa, rez hlíny je průřezem jednak jeho oficiálně vydanými básnickými knihami, jednak jeho rukopisnými a časopisecky tištěnými texty. Výbor je rozdělený na třináct částí, řazených chronologicky: nikoli podle roku vydání sbírek, ale podle roků vzniku textů, které jsou do sbírek zařazeny. V prvních dvou autorových sbírkách (Nebe jasně zelené, Minotaurus) nejsou texty datovány, proto je v podtitulku kapitoly uveden rok vydání knihy; v následujících osmi sbírkách texty datovány jsou, proto jsou uvedeny roky jejich vzniku. Závěrečný rozhovor s autorem byl publikován v časopise Weles (2007, r. 12, č. 30–31, s. 14–23) a později přetištěn v knize Alena Blažejovská, Radim Kopáč: Popiš mi tu proměnu: rozhovory s básníky (Pulchra, 2010, s. 80–90).

Soubor textů esejisticko-kritické tvorby Jana Suka z let 1996-2004.

Nová kniha významného českého esejisty, básníka a filosofa Jana Suka má podtitul „život umělců“, ačkoli může být vnímána rovněž jako sága nebo freska slavné umělecké rodiny autorova pradědečka Antonína Dvořáka a především dědečka Josefa Suka (1874–1935). Skladatelův příběh slouží jako východisko k polyfonické úvaze o charakteru umělecké tvorby na pozadí doby, která až na výjimky bývá vůči umění a umělcům spíš nepříznivá, nechápavá nebo dokonce lhostejná. Sukův esejistický text se vyznačuje množstvím literárních, hudebních, výtvarných a filosofických paralel i kontrastů vytvářejících barvitou mozaiku osudu českého skladatele, ale postihujících i obecnou charakteristiku údělu tvůrců v přelomové epoše devatenáctého až jednadvacátého století. Sukův básnivý esej není pouhou uměleckou biografií nebo memoárovou knihou. Souznívá s texty věnovanými fenomenologii umění a esenci tvůrčího procesu, jaké kdysi napsali Gaston Bachelard nebo Antonin Artaud. Podobně jako oni také Jan Suk je kritický vůči dnešní společnosti do značné míry rezignující na duchovní a estetické hodnoty. Přesto v knize o „melancholickém století oblaku“ vyslovuje naději v návrat „orfického“ nebo múzického principu čelícího barbarizaci a medializaci současného světa.

Soubor lyrických reflexí básníka, filosofa a esejisty, pocházejícího z hudební rodiny Antonína Dvořáka a Josefa Suka, nabízí poněkud jinou poetiku než jakou čtenáři znají z jeho předchozích básnických svazků (např. Spojené kameny, nebo z knihy Sukových básní a fotografií Petry Růžičkové Tajná schodiště). Tentokrát se jedná o civilně laděné, verbálně úsporné a razantní texty, přinášející vedle zprávy o současném světě také naději "dohlednosti v mlze".

Výbor z poezie Jana Suka. Básně byly vybrány z větších cyklů, které vznikaly v letech 1970 - 2006.

Eseje Jana Suka vyzařují vašnivé zaujetí pro operu, lásku k hudbě, zvídavost a míru empatie, kterou najdeme v české literatuře s hudební tématikou jen zřídkakdy. Jeho analýzy, obsahové, psychologické, estetické i komparativní, mají přesnost Leksellova gama nože a sondy do "záhudbí" jsou vzrušujicím putováním za operními paradigmaty. Přes jistou literárnost, ba snad svým způsobem básnivost, má kniha pevné odborné základy. Hluboké znalosti jsou patrné z každé kapitoly. Kniha V aréně prachu, stínů a večerů nabízí netradiční, jiný pohled, a možnost pochopit osudovost Carmen, Julietty, Salome, Rusalky, Šárky, vztah Tristana a Isoldy nebo Táni a Oněgina. Eseje Jana Suka, geneticky spjatého staletým svorníkem s génii české hudby, jsou ve své vybroušenosti a stylové čistotě vzacným kořením. Je to opus, který čtenáři pomůže lépe pochopit živý svět opery.