Zobels Schriften konzentrierten sich auf die ländliche Armut des kolonialen Martinique, die harten Bedingungen des Plantagensystems und das Leben der arbeitenden armen Bevölkerung. Sein Werk erforschte tiefgreifend das koloniale System und seine Auswirkungen und konzentrierte sich dabei auf die Erfahrungen der Unterdrückten. Durch seine Romane und Gedichte fing Zobel die Essenz des Plantagenlebens und der Entbehrungen ein und zeigte gleichzeitig die Stärke und Widerstandsfähigkeit derer, die es ertrugen. Sein literarisches Erbe lebt durch seine aufschlussreichen Darstellungen sozialer Ungerechtigkeit und seine anhaltende Betonung der menschlichen Würde angesichts überwältigender Widrigkeiten weiter.
Joseph Zobel's semi-autobiographical 1950 novel Black Shack Alley chronicles the coming-of-age of Josae, a young boy in colonial Martinique. This edition features a new foreword by Martinican author Patrick Chamoiseau--
Dějištěm tohoto značnou měrou autobiografického vyprávění černošského autora je ostrov Martinique. Na osudech hlavního hrdiny, černošského chlapce, poznáváme ubohé živoření antillských domorodců, formálně sice zbavených otroctví, jejichž páni však, bílí, "si zachovali všechno to,co mělo připadnout černochovi jako odškodné za útrapy, které snášel v době obchodování s černochy. A tak mohou bez obav černochy dál odstrkovat, podrážet jim nohy, štvát na ně psy, týrat je po žalářích, neboť již déle než století udržují černochy v úmorném hladu a strachu, což obojí však nezpůsobuje rychlou smrt" (str. 293). Chlapcova babička pracuje do úpadu, aby její Jozé nemusil od dětství dřít v "dětských partách" na třtinovém poli. Matka má ruce zkrvavené, než udělá Jozé maturitu. Jozé, citlivý a přemýšlivý, poznal nespravedlnost kolonisačního vykořisťování: nikdy se "nestane krysou", nikdy se neodrodí svému lidu. Ačkoli Zobel "neukazuje svým černým krajanům jasné východisko z koloniál. útlaku", je jeho kniha "bojovnou, vášnivou kritikou vydřidušského panství francouz. kolonisátorů". (Z předml.)