Die Bürokratie prägte die Modernisierungszeit und beeinflusste das Leben vieler Menschen. Unveröffentlichte Autobiografien zeigen die Vorzüge und Herausforderungen des k.u.k. Beamtenberufs. Erinnerungen von Beamten und deren Familien bieten Einblicke in das Alltagsleben und die Rolle des Beamtenstandes unter Kaiser Franz Joseph I.
Erinnerungen böhmischer Handwerksgesellen
Populárně-naučná publikace o každodenním životě a životním stylu různých vrstev české společnosti 2. pol. 19. století. Obsáhlá kniha se snaží přiblížit všední den lidí, kteří za vlády Františka Josefa I. (1848-1916) neměli vliv ani na politický ani na hospodářský vývoj země. Pokouší se odpovědět na otázku, jak se žilo za císaře pána, jak se žilo v době dramatických změn politických, sociálních, hospodářských i kulturních poměrů habsburské říše, které se nevyhnuly ani životnímu stylu rakouské a v jejím rámci české společnosti. Musí proto navštívit vesnici i město té doby, projít se ulicemi, jít na návštěvu do domácnosti, podívat se do dílny, továrny, úřadu, školy, přijmout pozvání na oběd, vyrazit večer za zábavou. Jen tak se mohou čtenáři dozvědět, jak obyvatelé monarchie žili, jak se oblékali, jak cestovali, jak a kde se bavili, čím zařizovali své salóny a kuchyně, jak se jim pod vlivem technických vynálezů a modernizačních procesů (demokratizace, industrializace a byrokratizace života společnosti) významně měnil způsob života a jaký to mělo dopad na rodinné vztahy a chod domácnosti, jak se začal vytvářet nový životní styl nadcházejícího 20. století.
Vyhlášení všeobecné školní povinnosti v čes- kých zemích v roce 1774 v rámci habsburské monarchie bylo prvním krokem na cestě školy k všeobecně respektované instituci. O charakteru a poslání školy rozhodoval stát i církev. Během 19. století nastolily české národně emancipační snahy témata jako otázka vyučovacího jazyka a interpretace národních dějin, literatury, umění, vědy, hospodářské prosperity apod. V oblasti socializace dětí a mládeže integrační roli škola plnila, její návštěva se stala v průběhu 19. a 20. století pro většinu obyvatel samo- zřejmostí. Postupně se objevilo mnoho po- kusů zdokonalovat ji. Vždy však platilo, že škola působila současně jako nástroj, zrcadlo i součást proměnlivého životního stylu, a toto různorodé poslání plní i nadále.
V 19. a první polovině 20. století probíhaly zásadní změny ve veřejném a domácím životě, které měnily konzumní zvyklosti a organizaci výroby. Tyto novoty ovlivnily potřeby obyvatel v závislosti na době, místě a dalších faktorech. Rozdíly v životních podmínkách se projevovaly nejen mezi vzdálenými regiony, ale i uvnitř jedné země, mezi městy a venkovem, metropolemi a perifériemi, a významně také podle pohlaví. Životní osudy žen odhalují, jak se vyrovnávaly s těmito proměnami. Monografie zahrnuje portréty jedenácti ženských osobností z různých prostředí, včetně propagátorky tělesné výchovy, literátky, političky, univerzitní docentky a nositelky Nobelovy ceny. Na souboru životopisů se podílelo deset odborníků z předních vědeckých pracovišť v České republice, kteří jej sestavili do monografické podoby. Pracovníci oddělení biografických studií Historického ústavu AV ČR, doc. PhDr. Pavla Vošahlíková, DrSc., a RNDr. Jiří Martínek, zarámovali text společným úvodem a závěrem.
Sborník příspěvků z mezinárodní konference ve Středočeském muzeu v Roztokách u Prahy ve dnech 11. a 12. října 2005.
Naučná kniha o ovověku, vydala nakladatelství Dialog.
