Eduard Burget Bücher

Cílem knihy je pochopit proměny české literatury mezi zářím 1938 a květnem 1945 neboli jak ji měnily a formovaly události jako německá okupace, protektorát Čechy a Morava, vypuknutí 2. světové války, proměny situace na frontách až po osvobození Československa. Stranou nezůstává ani specifická domácí „předehra“ k těmto dějům, tedy období po mnichovském diktátu a během druhé republiky. Kniha sleduje souvislost mezi tvůrčí volbou tématu a okolnostmi, za nichž probíhala. Nevěnuje se přitom jen literatuře v užším slova smyslu, tj. poezii, próze a dramatu s uměleckými ambicemi a pro dospělé, ale též literatuře faktografické a populární, jakož i literatuře pro děti a mládež. Stranou nezůstávají ani vztahy mezi literaturou a divadlem, rozhlasem či filmem nebo literární rozměr dobového městského folkloru či školní literární výchova.

Spisovatel a dramatik František Zavřel (1884–1947) byl jako autor řady divadelních her, románů a básnických sbírek pozoruhodnou osobností českého kulturního života první poloviny 20. století. Svým nacionalismem, konzervativním založením, odporem k demokratickým tradicím a především vypjatým individualismem se často ocital mimo kontext liberálně demokratické kultury první republiky. Od poloviny třicátých let byl přiřazován k tvůrcům sympatizujícím s italským a českým fašismem, jeho veřejná vystupování nabývala až extrémních poloh, případně se cílenou kampaní snažil skandalizovat osobnosti domácí kultury a politiky. Monografie, která spojuje prvky biografické a obecně historické, se snaží postihnout Zavřelovo literární, dramatické i publicistické dílo v celé jeho šíři a rozmanitosti a včlenit je do kontextu tehdejší doby.

„Kommet und höret die Sagen aus alter Zeit.“ So beginnt das Buch, das vom weisen Herzog Tschech, dem Urvater des Tschechenvolkes, erzählt. Es berichtet von der Fürstin Libuša, die, erfüllt von Sehergeist, das stolze Prag erblickte, als dort nur undurchdringliche Urwälder standen. In jenen Tagen lebten auch kriegerische Maiden in Böhmen, deren Mut und List in den Sagen lebendig werden. Das Schicksal des tapferen Ritters Dalibor, der im Kerker auf seiner Geige spielte und die Menschen verzauberte, ist besonders erschütternd. Er und andere wurden hingerichtet, weil sie das Unrecht, das ihnen und den Bauern angetan wurde, rächen wollten. Die Sagen erzählen von vielen Abenteuern in altem Prag, wie dem Bau des St.-Veits-Domes und den seltsamen Erlebnissen eines Studenten im Haus des Dr. Faust. Auch die Streiche des Zauberers Žito, der die fetten Schweine eines geizigen Bäckers verwandelte, sind Teil dieser Geschichten. Geheimnisvolle Prophezeihungen über die Zukunft des Tschechenvolkes runden die Erzählungen ab. Diese alten Sagen wurden von Alois Jirásek, einem bedeutenden tschechischen Schriftsteller und Historiker, überliefert. Er lebte von 1851 bis 1930 und ist bekannt für seine Romane, doch sein volkstümlichstes Werk sind die „Böhmens alten Sagen“, die nun nach Jahrzehnten wieder in einer deutschen Ausgabe vorliegen.

Komplexní lexikografická publikace soustřeďuje základní informace o klíčových dramatických dílech (textech i jejich inscenacích), která podstatným způsobem zasáhla do literárního a divadelního vývoje a která spoluutvářejí obraz české literární a divadelní kultury. Jde o slovník takzvané dílocentrické povahy, jehož úkolem je zaplnit podstatnou mezeru v českém výzkumu v dané oblasti, a přinést tak odborné veřejnosti publikaci, která formou cca 100 slovníkových hesel podává ucelenou zprávu o vývojových proměnách českých divadelních her první poloviny 20. století.

Medailóny českých osobností, jejichž život nebo práce byla či je spojena s pražskou čtvrtí Spořilovem.V krátkém úvodu je shrnuta charakteristika Spořilova jako zahradního města s živým společenským životem. V této specifické komunitě vyrostli, žili a tvořili významní lidé ze všech oblastí kultury (spisovatelé, herci, architekti). Do knihy bylo vybráno 140 z nich, aby reprezentovali Spořilov. Každé osobnosti je věnován medailón s fotografií a stručným shrnutím životní a profesní dráhy. Mezi nejznámější tváře, spojené s touto čtvrtí, patří herec J. Kačer, herec J. Suchý, spisovatel A. Branald nebo fotograf F. Drtikol. Osobnosti jsou řazeny abecedně. V závěru jmenný rejstřík.

Kniha mapující život malíře, grafika a autora mnoha našich poštovních známek představuje především jeho dílo a byla vydána u příležitosti výstavy Svolinského prací v Národní galerii v Praze, paláci Kinských (18.12.2001-10.3.2002).