Petr Bilík Bücher

Dosud nejkomplexnější přehled vývoje české kinematografie v kontextu historických událostí a světových dějin filmu. Chronologický přehled dějin hraného filmu, charakteristika žánrů komedie, pohádky a historického filmu, filmové adaptace české literatury, dětský film - přehled dokumentárního filmu, dějiny animovaného filmu, amatérský film, český film v emigraci. Přehledná příručka charakterizující kromě historických období také jednotlivé filmové žánry a druhy.

Publikace je výstupem rozsáhlého, pět let trvajícího orálního výzkumu (cca 150 h materiálu) zaměřeného na život a kariéru Jaromíra Kallisty, producenta s rozsáhlou praxí sahající od konce 50. let po nynější filmovou tvorbu. V rozhovoru, jenž byl veden a upraven především dle metodologické rukověti Briana Robertse Biographical Research (Understanding Social Research) a ze studie Interpretive Biography Normana K. Denzina jsou zachycena všechna zásadní údobí Kallistova odborného působení vedoucího od studií na FAMU, přes působení v Armádním filmu, ve Státním filmu, Laternu magiku až po vznik společnosti Athanor a pedagogickou činnost na FAMU. Kniha je doprovozena bohatým poznámkovým aparátem korigujícím, upřesňujícím či rozšiřujícím základní výpověď.

Publikace v první části představuje tematickou oborovou literaturu včetně kvalifikačních prací a následně sleduje vývoj vztahu státu a kinematografie na detailně vykresleném pozadí proměn národní kulturní politiky od roku 1989 až téměř do současnosti. Vychází jak z teorie kulturního pole, tak z rámce advokačních koalic, díky nimž může definovat zájmové komunity, jejich hodnotová kritéria, postupné proměny paradigmatu v závislosti na vnitřních a vnějších okolnostech, a zároveň upozornit na rizikovost některých aspektů a navrhnout, jaké postupy usnadňují proces vyjednávání.

Ladislav Helge je považován za jednoho z nejangažovanějších filmových tvůrců v české kinematografii. Jeho filmy jako Škola otců, Velká samota a Stud v 50. a 60. letech ostře kritizovaly stranickou demagogii a cenzuru, a dodnes slouží jako cenné svědectví o boji svobodného tvůrčího vyjádření proti komunistické představě o kultuře. Helge vstoupil do kinematografie po druhé světové válce, avšak jeho kariéra skončila s nástupem normalizace, kdy mu byla znemožněna práce v oboru. Podstatnou část jeho života tvořilo organizační a politické angažmá, vrcholící prací pro Filmový a televizní svaz a Koordinační výbor uměleckých svazů na konci 60. let, které bránily devastaci české kultury po vpádu vojsk Varšavské smlouvy. V 70. letech byl Helge mnohokrát vyslýchán StB, pracoval v různých profesích a nakonec našel útočiště v Laterně magice. Po roce 1989 se snažil chránit českou kinematografii před privatizací a krátce vedl Katedru režie na FAMU. Jeho vzpomínky a názory, zaznamenané během více než dvaceti hodin rozhovorů, odhalují zapomenuté detaily i globální pohled na padesát let vývoje české kinematografie, kultury a politiky. Publikace se skládá ze dvou částí: první představuje filmová díla a kontext kinematografie, druhá část obsahuje rozsáhlé interview.