Jaroslav Vlček Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)

Život před narozením se nám může zdát jako dávný sen. Zdá se těžké až nemožné si jej vybavit, natož vyložit. Přesto život každého z nás tak začal. Pokud připustíme, že jsme v tomto vývojovém stadiu nebyli psychicky „mrtví“, tj. měli vědomí a stále nespali, pak naše vědomí zanechalo paměťovou stopu, kterou jsme schopni znovu oživit... Každý z nás má v sobě z prenatální doby zabudovanou svoji osobní bibli. Vše, co jen potřebujeme udělat, je znovu oživit tuto paměť nebo, jak se říká obrazně, znovu se zrodit.

Témata knihy: Řízení jako součást duchovní kultury Češi a Němci (Český management v německé firmě) Jací jsme – my Češi Nedorozumění v komunikaci – ve vědě a řízení Nedorozumění v komunikaci – v umění a utopiích O rozhodování, etice a odpovědnosti Formalizace v řízení Osobnost manažera Kontinuita a diskontinuita v řízení Úspěch v řízení

Utaragíta, část eposu Mahábhárata přímo navazuje na jedno z nejvýznamnějších děl Indie – Bhagavadgítu. Je to spis obsahující nejhlubší duchovní rady, které jsou předávány učitelem Kršnou žáku Ardžunovi. Ten je pak realizuje aby dosáhl stavu plného uvědomění si svého postavení vevesmíru, své existence, světa své mysli a vtahu vůči druhým bytostem. V nejzazším bodě pak dochází k jeho plnému ztotožnění s kořeny veškerého viditelného i neviditelného světa s božskou podstatou vesmíru.

Problematika knihy se týká programováni, využití a činnosti operačních jednotek a stavebních prvků, zpětného vlivu počítače na řešený problém a aplikací. Z aplikací uvádí použití při zpracování hromadných dat z oblasti ekonomického řízení a pro přímé řízení výroby, v lékařské diagnostice, jazykovědě a strojovém překladu i v procesu učení. Autoři ve svých úvahách vycházejí od nalézání společného jazyka člověka a počítače. Jazykem rozumějí jednak soustavu přípustných základních symbolů, jednak soustavu pravidel pro syntaxi těchto symbolů do složených výrazů. 1. vydání.

Obsahuje básnické sbírky Balady a romance, Večerní písně, V přírodě, Pohádky z naší vesnice a další básnické skladby (např. Alfred) i divadelní hry (Carevič Alexej, Záviš z Falkenštejna, Král Rudolf, Král Vukašín). Uspořádal, úvodem a poznámkami opatřil prof. Jan Voborník.

Der Roman trägt starke autobiographische Züge. Im Mittelpunkt steht die gütige Babička, die zu einer national-romantischen Identifikationsfigur wurde. Erzählt wird das idyllische Landleben im Aupatal, im Babiččino údolí (Großmuttertal), mit dem Dorf und Schloss Ratibořice. Auch die Schlossherrin Wilhelmine von Sagan wird idealisierend als verständnisvolle Fürstin (paní kněžna) charakterisiert.