Michal Pullmann Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)

Stejně jako Lipany nebo Bílá hora nebyla ani tzv. normalizace jen temnou skvrnou na našich dějinách. Chceme-li na toto historické období pohlédnout bez předsudků, musíme obrátit pozornost od samotné represe ke společenským silám, které diktaturu držely pohromadě. Jen tak pochopíme trvání systému založeného na „klidu na práci“ i důvody, proč se koncem osmdesátých let tak snadno zhroutil. Soubor studií Co byla normalizace? se snaží vylíčit pozdně socialistickou společnost v její rozmanitosti, neomezuje se jen na politické špičky nebo opozici. Autoři zachycují pestrou škálu postojů, které se vzpírají jednoznačnému dělení na viníky a oběti. Diktatura podle nich nebyla jen výsledkem vnější mocenské svévole, nýbrž opírala se i o určitý vnitřní konsenzus. Důrazem na sociální rozměr moci zpochybňují takový výklad, který komunistický režim chápe jako odchylku od domněle přirozeného vývoje našich dějin a tím zbavuje společnost odpovědnosti za to, co se stalo.

Die Beschäftigung mit Ordnung und Sicherheit sowie abweichendem Verhalten und Kriminalität ist für die Analyse staatssozialistischer Gesellschaften in mehrfacher Hinsicht Gewinn bringend: Staatliche und gesellschaftliche Vorstellungen von Moral und Gesetzestreue können dabei ebenso diskutiert werden wie die Grenzen der Toleranz gegenüber Normverletzungen. Zudem lassen sich Hinweise auf das Maß an gesellschaftlicher Stabilität der Regime gewinnen. Der Band fragt am Beispiel der Tschechoslowakei und der DDR zum einen nach staatlichen Vorstellungen, Strategien und Praktiken bezüglich der Gewährleistung von Ordnung und Sicherheit, zum anderen nach Formen von abweichendem Verhalten bzw. Straftaten im Staatssozialismus. Erörtert werden dabei die Rolle der Polizei, ihre Darstellung in Spiel- und Fernsehfilmen, das Gefängniswesen sowie Jugendkriminalität, Wirtschaftskriminalität und weitere Formen devianten Verhaltens. So stehen vordergründig oder tatsächlich "unpolitisch" motivierte Norm- und Gesetzesverletzungen sowie deren Prävention und Ahndung zur Diskussion - und damit wichtige Themen der Gesellschaftsgeschichte des Staatssozialismus.-- Provided by publisher

Studie se zabývá dynamikou přestavby v Československu 1985–1989. Představuje jednak první přehled dějin československé přestavby, jednak analyzuje předpoklady pozdějšího zhroucení diktatury. Podle ústředního argumentu se v přestavbě hroutil nikoliv systém útlaku, ale rozpadala se schopnost aktérů dosahovat na každodenní úrovni konsensu o základních otázkách existujícího uspořádání. Historickosémantická metoda je zde použita pro rozkrytí procesu, v němž se rozpadal hypernormalizovaný jazyk 80. let a v němž došlo ke specifické implozi státněsocialistického establishmentu.