Vít Smetana Bücher

Během druhé světové války se stal Londýn nejen terčem německých náletů a cílem pro tisíce uprchlíků z kontinentu, ale proměnil se též v útočiště řady politických reprezentací z kontinentální Evropy. Tato kniha přináší příspěvky renomovaných historiků z devíti zemí – Británie, Německa, Nizozemska, Belgie, Polska, Ruska, Slovinska, Slovenska a České republiky. Soustředí se na život v exilu, jak jej prožívaly vlády Československa a dalších zemí, pro něž se britská metropole stala na několik let novým domovem. Na základě výsledků intenzivního archivního výzkumu kniha nově interpretuje společné znaky i rozdíly v původu a struktuře jednotlivých exilových vlád. Nastiňuje, v jaké míře byly schopny ovlivňovat klíčová diplomatická jednání velmocí či nabídnout pro spojenecké válečné úsilí efektivní vojenskou pomoc včetně strategických komodit či moderních zbraní, jakou válečnou propagandu rozvíjely a jak se v zahraničí připravovaly na budoucí řešení otázky národnostních menšin či naléhavých sociálních a hospodářských problémů po osvobození svých zemí.

The book In the Shadow of Munich. British Policy towards Czechoslovakia from the Endorsement to the Renunciation of the Munich Agreement (1938 to 1942) analyses the varying attitudes and gradual change of British policy towards Czechoslovakia in the period from the Munich Conference in September 1938 to August 1942 when the British government proclaimed the Munich Agreement as dead and thus having no influence whatsoever on the future territorial settlement. The key focus of this work lies in the influence of 'Munich' upon the British political scene and upon the resulting British policy towards Czechoslovakia in the Central European context and also in the repercussions of Munich in negotiations with the Czechoslovak exile representatives. The book is a result of many years of the author?s research conducted primarily in the British and the Czech archives as well as his reflection of numerous documentary editions, diaries, memoirs and secondary sources. It aims to dispel frequent myths and stereotypes that have so far influenced the Czech and partly also Anglo-Saxon historiography in their interpretations of British attitudes towards Czechoslovakia immediately before and during the Second World War.

Dějiny druhé světové války jsou i dnes, po více než šedesáti letech od jejího konce, stále žádaným a vyhledávaným tématem. Práce historiků z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR pod vedením Jaroslava Hrbka se snaží ozřejmit problematiku osvobozování Československa v širokém kontextu dějinných událostí. Autoři se soustředili především na rovinu mezinárodně-politickou, tedy na objasnění složitosti zápasu o obnovení a mezinárodní uznání republiky v původních hranicích, a dále na rovinu vojenskou, kdy popisují nejen průběh bojů na československém území, ale podávají i obecný nástin vojenských operací v daném období. Ve dvou dílech autoři shrnují politický a vojenský vývoj československé otázky od počátku války, popisují proměny vztahu velmocí k exilové reprezentaci a především politické okolnosti, které vedly k začlenění Československa do sovětské sféry vlivu.

Dvoudílná publikace vznikla na základě souboru studií vypracovaných v rámci grantového projektu GA ČR 402/02/1154 „Osvobození Československa“ řešitelským týmem pod vedením Jaroslava Hrbka. Cílem práce bylo zařadit fenomén osvobození Československa do širokých souvislostí dějin 2. světové války, otevřít mnohé dosud neuspokojivě objasněné problémy a pokusit se je věcně a co nejpřesněji analyzovat. Autoři zaměřují svou pozornost na dva základní okruhy. Prvním z nich je zahraničně politické úsilí čs. exilové reprezentace o své mezinárodní uznání, o znovuobnovení, osvobození a poválečné zajištění čs. státu. Sleduje vztahy čs. exilu s klíčovými mocnostmi protihitlerovské koalice a vývoj jejich nazírání na československou otázku. Druhým zkoumaným okruhem je vojenská problematika, tedy přímý průběh osvobozování čs. území v kontextu operací v evropském měřítku. Práce rozebírá změny strategické situace na evropském válčišti v letech 1944 – 1945, podává nástin spojeneckých tažení v tomto období a podrobný rozbor bojů na území Československa; zabývá se otázkami koncepcí a průběhu povstání v okupovaných zemích, detailně pak těmito událostmi na Slovensku a v českých zemí.

Podtitul: Československo před bouří Sedm autorů kolektivní monografie se zabývá výsledky voleb, které významně předznamenaly události února 1948. Podrobně analyzují situaci v Čechách i na Slovensku, věnují se případu Heleny Koželuhové a sledují mezinárodní ohlasy jejich politického dopadu. Doplněno archivními a obrazovými materiály.

Československo na jaře 1945 ve strategických souvislostech. Pod vedením Stanislava Kokošky vznikla kolektivní monografie, vracející se s novým pohledem k událostem konce druhé světové války na území Československa. Studie se zabývají otázkami vojensko-strategickými (J. Hrbek), sovětským vlivem na čs. exilovou vládu (J. Němeček), americkou rezignací na postup do Prahy (S. Kokoška), politickými mantinely činnosti československých jednotek ve spojeneckých armádách (Z. Maršálek), represemi vůči ruským emigrantům (P. Hofman) v závěru V. Smetana koriguje sedm mýtů o osvobození Československa. Přínosem knihy je vřazení těchto dějů do evropského kontextu, v němž se začínalo rýsovat bipolární dělení světa. Na relativně malé ploše je zde opravován a doplňován novým materiálem dřívější ustálený, mnohdy tendenční výklad, deformující vidění našich dějin. Kromě dokumentárních fotografií nabízí kniha také řadu relevantních archivních materiálů.

Velmoci, Československo a střední Evropa v sedmi dramatech na prahu druhé světové a studené války. Kniha analyzuje dramatické momenty z novodobých československých a středoevropských dějin, jež se odehrály v předvečer druhé světové války a na prahu války studené. Tyto epizody z období narůstajícího mezinárodního napětí jsou zasazeny do širšího kontextu politiky velmocí vůči regionu. Na základě mnohaletého výzkumu v řadě archivů několika zemí nalézá autor racionální vysvětlení pro konkrétní britské či americké kroky, s nimiž se soudobá česká publicistika tak snadno a rychle vyrovnává slovy „appeasement“ či „sféry vlivu“. Naopak poukazuje na aktivní československou úlohu v procesu vytváření budoucího sovětského bloku.

Dramatické okamžiky Československa s ponurým výsledkem: 1938, 1948, 1968. Měly alternativu? Co a také kdy bylo třeba učinit, aby vývoj nabral odlišný kurs? T. G. Masaryk během svého pobytu v Rusku v roce 1917 několikrát stanul tváří v tvář smrti, odsun Němců mohl být v roce 1946 zastaven v půli, komunistické vedení zvažovalo v listopadu 1989 vyslání milicionářů i tanků proti demonstrantům... Jakými stezkami by se ubíral příští běh dějin? Země opakovaně stanula na důležitých křižovatkách, z nichž vedlo vícero možných cest. Autoři hodnotí možnosti alternativního vývoje, přičemž se opírají o širokou škálu pramenů, jež místy doplňují logickou úvahou či historickou analogií. Načrtávají kontury historických událostí, které se sice nestaly - ale bylo k nim velmi blízko. První vydání.