Marceli Kosman Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)

Editor: Marceli Kosman. V roce 2016 si Polsko připomnělo sté výročí úmrtí Henryka Sienkiewicze, známého autora historických románů, laureáta Nobelovy ceny za literaturu, ale ve své době také významného publicisty. Zatímco Sienkiewiczova beletristická tvorba je v českém prostředí dostatečně známá, výbor z jeho tvorby publicistické se k rukám českých čtenářů dostává poprvé. Tvoří jej texty věnované polsko-německým vztahům a formování polské národní identity v době po tzv. trojím dělení Polska, texty reflektující situaci Polska (a šířeji Evropy) na prahu první světové války a materiály související se Sienkiewiczovou charitativní aktivitou během prvních let války. Celek je doplněn o úvodní studii editora svazku, profesora Marceliho Kosmana.

Polský historik Marceli Kosman (*1940), profesor historie a politických věd na Univerzitě Adama Mickiewicze v Poznani, je předním znalcem pozdně středověkých a novověkých dějin Polska, Litvy, Běloruska a Ukrajiny. Všechna tato území byla v různých obdobích součástí velkého polského a polsko-litevského státu, který byl významnou mocností v Evropě. Kosman, díky svému badatelskému zaměření a perspektivě z Poznaně, má jedinečný pohled na teritoriální členitost a vnitřní rozmanitost polských dějin. Jeho syntetické dílo se skládá z osmi vyvážených oddílů, které pokrývají vývoj polského státu od Piastovců, rozmach za Jagellonců, období polsko-litevské monarchie, úpadek a rozdělení mezi Rusko, Prusko a Rakousko, obnovenou samostatnost, utrpení během druhé světové války, sovětskou nadvládu a vznik nového Polska na přelomu 80. a 90. let 20. století. Kosman se zaměřuje na dějiny státu a společnosti, kulturní a náboženský vývoj a každodenní život v různých obdobích, přičemž zohledňuje i další etnika a sousední národy, včetně Čechů. Polské dějiny mají různou dynamiku; období feudální rozdrobenosti se může jevit jako složité, zatímco rozmach státu a krizové momenty 18.-20. století zaujmou čtenáře. Kosmanovo zaujetí tématem je patrné, zejména v modernějších obdobích, přičemž zůstává kritickým historikem, který se zaměřuje na historické iluze Poláků. Jeho dílo je faktograficky podloženou úvahou o tisíciletém osudu významného evropského náro

The studies collected in this volume are a selection of my papers on historical and political culture as well as historical political science. With a single exception (The Christianization of Lithuania), they have come into existence over the several decades following the year 1987, which was the year when my connection as a full-time faculty member of the then Institute, and at present the Faculty of Political Science and Journalism at Adam Mickiewicz University in Poznañ, started. The University had become my Alma Mater thirty years before, when in 1957 I commenced my historical studies at the then Faculty of Philosophy and History. Over these years I have been climbing up the ladder of the academic hierarchy taking a fascinating scientific journey through the centuries, starting in the late Middle Ages, and gradually approaching the present.1 My attention was mainly focused on myths and facts, on the historical culture of society, and the place it holds in political education. This enabled me to easily enter research studies in political science and resulted in creating a team involved in studies into political culture on an international scale. Opis stanowi fragment Wstępu