Petr Koťátko Reihenfolge der Bücher

Kniha je pokusem o ucelený výklad základních výkonů a předpokladů, na nichž stojí narativní fikce, o analýzu klíčových funkcí jazyka fikčních textů a vymezení významu různých typů výpovědí o fikčních postavách. Metafyzické otázky po povaze fikčních entit, podmínkách jejich identity, jejich úplnosti či neúplnosti nebo po vztahu mezi fikcí a reálným světem jsou „sneseny na zem“ tím, že se řeší na úrovni reálného fungování fikčních textů, fikčních promluv pronášených (v rámci „her v modu jako by“) v každodenní komunikaci a výpovědí, jejichž předmětem je fikce. Autor se snaží ukázat, že jeho pojetí základních předpokladů a složek fikčního postoje nachází uplatnění i v interpretaci vysoce nestandardních děl narativní fikce: prominentním příkladem je „radikální vyprávění“ ve vrcholných prozaických textech Samuela Becketta. Součástí výkladu jsou polemické konfrontace s předními badateli na poli filosofie jazyka a teorie fikce i četné odkazy k literárním textům, doplněné dvěma „případovými studiemi“.

Volné pokračování příběhu o Aničce a dalších obyvatelích černošického domu u potoka tentokrát zcela jinak, ale stejně tajuplně oživuje dávnou historii a nechává ji zasahovat do událostí našich časů. Anička, Mája, záhadná paní Majerová, psí slečny Berta s Lízou, želví mládenec Kryšpín, Veverčák (lesní veršotepec) a potok v lidských šatech společně odkrývají události z časů, kdy v domě u potoka býval sirotčinec. S nimi se dozvídáme o zpustlých drátenících, o tlupě hrnců, která obsadila město, o dvou nenasytných knihách, které kdysi způsobily zánik sirotčince, o tom, jak potok zničil plechovou flotilu, a o deštníku, který v rukou dráteníků znamená ohrožení všech. Dávné události se přelévají do současných dějů, vrcholí zmizením Aničky a Máji, jejich únosem do chatrče, která se čas od času mění v lesní zámek, seznámením s ježibabou, z níž se zas stává zámecká paní, vzpourou hrnců, bitvou v černošickém lese, zkázou dráteníků a návratem potoka do jeho strouhy. Nakladatelská anotace. Kráceno.

Kniha konfrontuje úvahy o díle Franze Kafky od třinácti autorek a autorů z šesti zemí a tří kontinentů. Kafkovo dílo je zde zkoumáno z perspektivy různých filozofických oborů: ontologie, epistemologie, filozofie jazyka, etiky, politické filozofie, filozofie literatury a estetiky. Formální a metodologická rozmanitost příspěvků je stejně bohatá: zahrnuje detailní interpretace vybraných Kafkových textů, analýzy charakteristických rysů rozpoznatelných napříč Kafkovým dílem, srovnání Kafky s jinými autory, diskuse s vlivnými kafkovskými interprety či úvahy o problému kafkovských adaptací. Texty jsou tematicky rozděleny do tří kapitol: Struktura světa a hranice poznání, Společenská realita a prostor morálního hodnocení a Fikční světy a způsoby vyprávění. Kniha je v angličtině. The book is conceived as an opportunity for thirteen authors from six countries and three continents to confront the lessons they draw from Kafka’s work. They approach it from the perspectives of several philosophical disciplines: ontology, epistemology, philosophy of language, ethics, political philosophy, philosophy of literature, and aesthetics. The formal and methodological variety of their contributions is equally rich: it includes detailed interpretations of particular texts, analyses of characteristic features recognizable across Kafka’s work, confrontations with other writers, disputes with influential Kafka interpreters, reopening the problem of Kafkian adaptations, etc. The articles are thematically divided into three chapters: The structure of the world and the limits of knowledge, Social reality and the space for moral assessment, and Fictional worlds and modes of narration.

Dějištěm i hybatelem příběhu je místo s pohnutou historií: opuštěný dům ve slezské Vidnavě, v němž býval kněžský seminář, pak zajatecký lágr, po něm lazaret wehrmachtu a po něm dětská ozdravovna. Hlavní část textu psaného na rozhraní žánrů tvoří záznamy v sešitu nedávno nalezeném v tamním archivu. Záznamy se navzájem korigují, usvědčují se z neochoty zachytit skutečný chod událostí nebo z nezřízených literárních ambic. Přesto navozují otázku, zda jsou dílem různých pisatelů, nebo jedné osoby, která nahlíží vlastní příběh z různých perspektiv, splývá se svou rolí nebo se v ní nepoznává a kolísá i v hodnocení aktuálního já. Příběh začíná v současnosti, ale postupně do něj zasahují děje, postavy a situace z časů dětské ozdravovny i z dávnější historie domu… Svazek obsahuje rozptýlenou a volně vloženou koláž přední české umělkyně Evy Koťátkové a pohlednici Martina Poláka.

Příběh knihy Anička, mluvící potok a další chovanci ústavu paní Majerové se odehrává v současnosti ve starém černošickém domě, o němž je známo, že v letech 1913–1920 sloužil jako sirotčinec. Dávná historie ožívá v záhadné postavě paní Majerové, která prochází domem a zahradou a ujímá se jejich obyvatel stejně jako před sto lety malých chovanců svého ústavu. To se stane i Aničce, šestiměsíční holčičce, jejíž rodiče dům dnes vlastní, i jejich dvěma pejskům a želvímu mládenci. Všichni jsou vtaženi do každodenního chodu ústavu, a tím i do víru událostí, v nichž jim nezbývá než mluvit lidskou řečí a čelit nástrahám a hrozbám doléhajícím na dům z minulosti. Zároveň ale žijí své běžné životy nemluvněte a domácích zvířat – děje tak probíhají ve dvou světech najednou, současně se míjejí i prostupují. Hororový příběh významného českého spisovatele a filozofa Petra Koťátka doplňují veršované pasáže, nechybí ani základní reálie týkající se dějiště příběhu doprovázené fotografiemi, to vše prostoupeno křehkými ilustracemi autorovy dcery, oceňované výtvarnice Evy Koťátkové.

Cílem editorů a autorského kolektivu je přehledná a klinicky zaměřená kniha s doporučenými postupy v diagnostice a léčbě onemocnění respiračního systému s praktickými radami pro řešení akutních nebo chronických respiračních obtíží. Kniha zahrnuje kapitoly obecné (anamnéza, fyzikální a laboratorní vyšetření, funkční plicní vyšetření, endoskopické vyšetření) a kapitoly speciální (vybraná infekční a chronická respirační onemocnění, respirační projevy vybraných mimo-plicních onemocnění, vrozené vývojové vady atd.). Pozornost je věnována také rehabilitační a lázeňské léčbě. Kniha podobného rozsahu v domácí lékařské literatuře dosud nevyšla.

Proceedings of the XIth Prague Interpretation Colloquium (April 11-13, 2016) commemorating Samuel Beckett’s 110th anniversary, focuses on a topic which has played a crucial role both in Beckett’s work and in his published reflections: the function of form in art. From Beckett’s perspective, as presented in the prevailing interpretations, the form can serve to expose the chaotic nature of the world we live in or to construe an artificial order and impose it on (our picture of) the world. The latter is typical of great literary manipulators and “masters of their material,” while the former amounts to resigning upon any kind of “mastery” and engaging in a never-ending search for a form that would not conceal the true nature of the work of art as part and product of the universal chaos and that would let the mess speak.

The influence and reputation of Pierre Menard, Author of the Quixote, is easily comparable to the impact of groundbreaking theoretical texts. Numerous philosophers, aestheticians and theorists of literature, music, or visual arts have been induced by this short story by J.L. Borges to reconsider the status of the literary work of art, to rethink the relationship between work and text. The essays collected here move from analyses of the identity of the literary work of art, as it is explicitly established by Borges’ narrator, to arguments that simply employ the Menard case as an opportunity for discussing broader issues of literary studies and the philosophy of literature. Selected essays even abandon the field of literature altogether, moving on to analogous issues in the theory of visual arts and music.

Uspořádat význačným osobnostem sborník k životnímu jubileu bývala dříve samozřejmost. Pro přispěvatele radost. Pro čtenáře rozkoš z počtení. V případě sborníku Co to je toto? se sešli literární přátelé Ivana Wernische, aby společně oslavili básníkovy sedmdesátiny: Ajvaz, Dudík, Dvorský, Dynka, Fišmeister, Goldfam, Holub, Hrbáč, Hruška, Hvížďala, Chlíbec, Chobot, Janatka, Kafka, Kaprál, Koťátko, Kotyk, Král, Kremlička, Nowicki, Ohnisko, Olič, Palla, Pitínský, Pížl, Přidal, Reiner, Rozehnal, Rybáková, Řezníček, Salava, Slanina, Soukupová, Stančík, Stašek, Svěrák, Šanda, Šrut, Trojak, Vokolek, Voráč.

Kniha přináší původní i překladové stati, jež se pokoušejí z pozic filosofie, estetiky a literární vědy interpretovat dílo Samuela Becketta.