Eva Kuťáková Reihenfolge der Bücher

Druhá část učebního textu (Laudabile Carmen) je pojata jako uvedení do četby římské poezie a první seznámení s myšlením o literatuře a rétorice v antickém Římě; je proto zaměřena především na dva okruhy – výklad výrazových prostředků a antologie textů vztahujících se k literární kultuře starověkého Říma. Výklad termínů ve slovníku figur a tropů vychází z definic a názorů římských teoretiků řečnictví a jednotlivá hesla jsou vybavena příklady z děl známých básníků – všechny latinské příklady i další citace jsou uvedeny i v českém překladu. Cílem výboru textů římských autorů, básníků i prozaiků, je doložit, že literární a poetologický diskurz byl v Římě živý, a to od samých počátků římské literatury až do 2. stol. n. l., kdy se římská „pohanská“ literatura už postupně, ale trvale začala z kulturního horizontu vytrácet. Ukázky jsou vybrány z děl, jejichž český překlad je nedostupný či velmi zastaralý, anebo z děl dosud nepřeložených (Rétorika pro Herennia, některé spisy Ciceronovy, Gellius); z textů dobře dostupných jsou zde pouze pasáže, které v kontextu díla zaměřeného na jiné oblasti snadno uniknou pozornosti (Velleius Paterculus, Petronius). V české odborné literatuře jde o první publikaci, která se problematikou římské literatury a rétoriky takto zabývá. Vzhledem ke způsobu zpracování je přístupná nejen studentům klasických jazyků, ale i zájemcům z dalších oborů a širší veřejnosti.

AD FONTES CURSUS LATINUS je dílem dvou zkušených vysokoškolských pedagožek. Učebnice určená pro výuku latiny v univerzitních kurzech humanitního zaměření zve k četbě textů latinských autorů v originále, a to starověkých, středověkých i pozdějších. Jejich prostřednictvím vede k poznání základů latinské slovesné tradice v historickém průřezu. Publikace je rozdělena na dva základní stupně – cursus I a cursus II –, jejichž jednotící linie je studium latinské morfologie a syntaxe. Velké množství rozmanitých, nenásilných cvičení vede k porozumění latinskému slovu, ke zvládnutí bohaté slovní zásoby i k vnímání jejího dalšího života v obecně-kulturní vrstvě jazyků moderních. Umožňuje také získání dobrých znalostí latinské morfologie a pochopení stavby latinské věty a souvětí. Do důsledku dodržovanou zásadou je úsilí spojovat čtení souvislého latinského textu s porozuměním, tj. získat z něho klíčové informace před jeho přetlumočením do mateřského jazyka.

Tato monografie je koncipována jako pomůcka pro vysokoškolské studenty, učitele a další zájemce, kteří hledají poučení o římské metrice. V první části seznamuje čtenáře s hlavními prozodickými zásadami, v části druhé pak se všemi důležitějšími veršovými a strofickými útvary. Ke všem uváděným pravidlům a veršovým útvarům jsou zařazeny četné příklady, a to v textové i metrické (grafické) podobě. Vzhledem k tomu, že se současný odborný zájem i vysokoškolské studium zaměřují nejen na díla klasického období, ale i na básnická díla období okrajových, jsou u jednotlivých veršových rozměrů voleny příklady ilustrující daný jev v co nejširším časovém spektru. To by mělo přispět k ucelenější představě o básnické produkci v celém průběhu trvání římské poezie i o formálním vývoji té které veršové formy.

Úkolem učebnice latiny je přivést posluchače historických, filosofických, uměnovědných, filologických a humanitních oborů FFUK k vlastní četbě latinských autorů v originále. Dotisk třetího doplněného a rozšířeného vydání.

AD FONTES CURSUS LATINUS je dílem dvou zkušených vysokoškolských pedagožek. Učebnice určená pro výuku latiny v univerzitních kurzech humanitního zaměření zve k četbě textů latinských autorů v originále, a to starověkých, středověkých i pozdějších. Jejich prostřednictvím vede k poznání základů latinské slovesné tradice v historickém průřezu. Publikace je rozdělena na dva základní stupně – cursus I a cursus II –, jejichž jednotící linie je studium latinské morfologie a syntaxe. Velké množství rozmanitých, nenásilných cvičení vede k porozumění latinskému slovu, ke zvládnutí bohaté slovní zásoby i k vnímání jejího dalšího života v obecně-kulturní vrstvě jazyků moderních. Umožňuje také získání dobrých znalostí latinské morfologie a pochopení stavby latinské věty a souvětí. Do důsledku dodržovanou zásadou je úsilí spojovat čtení souvislého latinského textu s porozuměním, tj. získat z něho klíčové informace před jeho přetlumočením do mateřského jazyka