This book contains the first published results of Schwaller's 12 years of research at the temple of Luxor and its implications for interpreting the symbolic and mathematical processes of the Egyptians through their sacred architecture.
R. A. Schwaller de Lubicz Bücher
7. Dezember 1887 – 7. Dezember 1961
René Schwaller de Lubicz war ein französischer Schriftsteller und Philosoph, dessen Werk sich mit den spirituellen und kosmologischen Erkenntnissen des alten Ägypten befasst. Er vertrat die Ansicht, dass die ägyptische Zivilisation weitaus älter ist, als gemeinhin angenommen wird, und dass ihre gesamte Kultur aus einem tiefen Verständnis der „Gesetze der Schöpfung“ resultiert. Schwaller de Lubicz glaubte, dass alle Aspekte der ägyptischen Zivilisation, von Monumentalbauten bis hin zu Alltagsgegenständen, von einer zentralen metaphysischen Vision kosmischer Harmonie und dem Platz des Menschen im sich entwickelnden Bewusstsein geprägt waren. Seine Werke, die für viele Leser herausfordernd sind, bemühen sich, nicht-lineare Einsichten in linearer Sprache auszudrücken und spiegeln seine umfassenderen philosophischen und metaphysischen Forschungen wider.
Symbolism is the intuitive means of overcoming the limitations of reason. Here Schwaller explains how true progress in human thought can be made only if we call upon the "symbolizing" faculty of intelligence, developed and refined in the temple culture of ancient Egypt and reflected in its hieroglyphs.
This is an excursion to the monuments, ruins, statues and bas-reliefs of the Ancient Egyptian temples of Karnak, and a photographic record of this important historic site. Illuminated by the insights of Egyptian scholar R.A. Schwaller de Lubicz, the temples of Karnac reveal the remains of a world devoted to an unimpeachable faith in the afterlife, a faith whose conviction seems to have exalted its builders and artists.
Symbol je materiální reprezentací nemateriálních kvalit a funkcí. Je to objektivizace obsahů, které máme ve své mysli, subjektivně a podprahově, a jež v nás probouzí způsob vnímání světa, který by nám mohl pomoci, abychom si byli vědomi vědění obsaženého v naší duši. Práce Schwallera de Lubicz nám nabízí nasměrování nikoli k opuštění schopnosti racionálního uvažování v jógových extázích, nýbrž k integraci této schopnosti s vyšší, vrozenou inteligencí. Toto nasměrování spočívá jak v „technikách myšlení“, tak i v poznání zákonů „křížení“ a „inverze“ a v aplikaci principů „přítomného okamžiku“ a „simultánnosti protikladů“. Experimenty dokazují, že v našem mozku jsou obsaženy funkční známky těch nejodlehlejších tělesných myslí. Schwaller de Lubicz říká, že bychom o nich neměli uvažovat jen jako o zvířecích popudech a hrubých aspektech našeho vědomí, které s ním nejsou v souladu, ale rovněž jako o nezměrné instinktivní inteligenci zákonů přírody, kterou v nás zanechala naše zvířecí a plazí zkušenost. Místo potlačování a ignorování celku naší evoluce bychom možná měli spíše hledat cesty, jak vtělit nezměrné symbolické obsahy těchto prastarých částí mozku do naší inteligence v současnosti.
Templo En El Hombre, El
- 160 Seiten
- 6 Lesestunden
Este libro estudia el singular templo de Luxor, uno de los monumentos más bellos de la antigua Tebas, y es la obra más conocida de Schwaller de Lubicz. Considerado un Fulcanelli de la egiptología, su trayectoria en la investigación de la cultura faraónica es tanto extraña como fascinante. El texto es el resultado de casi quince años de investigación en el templo de Luxor y fue publicado de forma independiente en 1949, convirtiéndose rápidamente en un libro de culto. Schwaller de Lubicz enfatiza la lectura simbólica de los monumentos egipcios, argumentando que los templos son entes vivos con estructuras "orgánicas", más allá de ser simples edificios con fines prácticos. A pesar de su enfoque hermético y simbólico, sus obras han sido citadas en publicaciones académicas, consolidándolo como un referente en simbología e interpretación iconográfica. Tras la publicación, recibió críticas por sus arriesgados razonamientos, aunque algunos egiptólogos ortodoxos acogieron sus ideas con entusiasmo. El objetivo del libro es presentar pruebas irrefutables de la disposición simbólica en la arquitectura del templo de Luxor.
