Jana Ogrocká Bücher

Kniha amerického antropologa, poprvé vydaná v roce 1987, analyzuje autorův život před a po postižení nádorem v páteři. Autor ji popisuje jako dlouhodobý terénní antropologický výzkum, který ho zavedl do sociálního světa, jenž byl pro něj zpočátku cizí a podivný, podobně jako společnosti amazonských pralesů. Jako antropolog cítí povinnost sdílet své zkušenosti, a to nejen s invalidními lidmi, ale i s širokou veřejností, aby přiblížil sociální podmínky fyzicky postižených a význam tohoto stavu jako alegorie života ve společnosti. Dosud žádný antropolog nenapsal podobnou knihu, a proto autor čerpal inspiraci z jediné antropologické práce – ze Smutných tropů Clauda Lévi-Strausse. Francouzský antropolog použil svou cestu napříč geografickým prostorem k zkoumání struktury lidského myšlení. Autor svou odyseu do niterného prostoru využil k prozkoumání struktury jáství a citového postoje. Kniha se opírá o různé zdroje a vypráví o jeho zkušenosti s paralýzou, přičemž obohacuje chápání postižení o sociální důsledky invalidity a terénní výzkum mezi paralytiky.

Rozbor sociologických kořenů holocaustu, tj. vyvraždění deseti milonů Evropanů v nacistických koncentračních táborech. Možnosti prevence budoucích genocid. I když v předmluvě autor definuje holocaust v širším měřítku jako genocidu jinověrců ve 20. století, speciálně nacistické vyvražďování neněmeckých menšin, vlastní kniha se zabývá výlučně kořeny a průběhem holocaustu šesti milionů Židů za 2. světové války. Holocaust podle autora umožnily jednak kázeň a poslušnost byrokratů, tedy katanů, kteří plnili rozkazy "shora", jednak postupné zbavování obětí občanských svobod a nakonec i lidské důstojnosti. Závěr studie tvoří úvahy o tom, jak zabránit podobným jevům a autorova kritika současné ideologie některých izraelských politiků, kteří své protipalestinské konání obhajují právě židovským holocaustem z let 1933-1945.

In this brilliantly provocative, wise and enthralling book, Richard Rohr urges us towards greater understanding of the Cosmic Christ - 'the eternal union of matter and Spirit from the beginning of time'

631 pages

Tento výbor z esejů Josepha Epsteina – představující ovšem jen zlomek z jeho rozsáhlé tvorby – je veden snahou ukázat šíři a pestrost autorových zájmů. Čtenář v něm nalezne tři základní tematické okruhy. První se vytvářel v závislosti na Epsteinově povolání univerzitního učitele literatury. Jeho znalosti i přehled zejména americké literární produkce staršího i novějšího data jsou famózní. Epstein nám ukazuje, do jaké hloubky lze číst a přemýšlet o přečteném. Druhý je utvořen z jeho celoživotní snahy pochopit řeckou a římskou literární a kulturní tradici včetně latiny. To dokládají nejen rozbory děl autorů jako Hérodotos a Tacitus, ale i Epsteinova touha o proniknutí do tajů latinského jazyka. Třetí okruh je založen na jeho zájmu o věci veřejné. Epstein je „ze staré školy“ a nehodlá se přizpůsobovat módním trendům, například politické korektnosti a cancel kultuře. Je však zapotřebí dodat, že jeho politická nekorektnost je chytrá, kultivovaná a vtipná. Vtip ostatně netvoří v Epsteinově díle nějaký ornament, je bytostnou součástí jeho uvažování i psaní. Tento humor svou kreativitou připomene českému čtenáři jiného brilantního anglicky píšícího esejisty – G. K. Chestertona.

Za jakých okolností je vhodný určitý volební systém? Jaké jsou výhody, nevýhody a pravděpodobné účinky jednotlivých volebních systémů? Proč vyvíjejí političtí předáci tolik úsilí k prosazování jejich změn a úprav, když někteří experti tvrdí, že na nich příliš nezáleží? Není nějaký volební systém, například poměrné zastoupení, vždy lepší, jak tvrdí někteří autoři? Má smysl usilovat o "smíšené" volební systémy? Lze dávat dvoukomorovým parlamentům všeobecně přednost? V čem spočívá politická stabilita a má vůbec cenu se o ni snažit? Na tyto otázky - a na mnoho dalších - najdeme v této knížce jasné odpovědi. Ty jsou plodem systematického srovnávání existující zkušenosti a pronikavé racionální analýzy. Autor navíc neváhá vtipně a trefně vyvracet často tradované politické pověry, k jejichž propagaci bohužel přispěli leckdy i představitelé politické vědy.

Kniha obsahuje jednak samostatná hesla o filosofech, historicích, právnících, sociolozích a ekonomech, kteří zásadním způsobem přispěli k politické teorii, jednak rozsáhlá souhrnná hesla o hlavních obdobích politického myšlení (řecké politické myšlení, renesanční politické myšlení atd.) a o hlavních ideově politických proudech (liberalismus, konzervatismus, marxismus atd.). Encyklopedie je určena jak vysokoškolským a středoškolským studentům, tak široké laické veřejnosti se zájmem o politické dění....

Tento svazek je prvním souborem reprezentativních textů nestora americké sociologie a posledního klasika moderní sociologie vůbec. V Mertonově inspirujícím díle jsou otevřeny nebo nově formulovány desítky nových sociologických problémů, je zavedena řada nových pojmů a hluboce promyšleny základní teoretické otázky oboru. Merton byl „modelovým teoretikem“, který však dokázal spojit své teoretické úsilí s empirickým výzkumem (např. masových médií) a navrhnout most, který by překlenul propast mezi vysoce obecnými teoretickými systémy a konkrétním výzkumem (proslulá teorie středního dosahu). Z Mertonova díla jsou vybrány texty, které se ve světové sociologické literatuře pokládají dnes již za klasické, studie Byrokratická struktura a osobnost je údajně nejcitovanějším sociologickým textem 20. století.

Kniha se zabývá základními metodologickými a filozofickými otázkami věd o společnosti. Přehlednou formou prezentuje stěžejní problémové okruhy a tlumočí odpovědi na ně. Kniha současně ukazuje, co je to multikulturalismus nikoliv v politickém, ale ve vědeckém kontextu: odpovídá na otázku, jak multikulturní hledisko nenásilně aplikovat na analýzu epistemologických základů sociálních věd a na kritiku všech významných gnoseologických směrů.

In Deutschland gilt es gegenwärtig als chic, die Soziologie für unfruchtbar und überholt zu halten. Gegen die Argumente von Verächtern soziologischer Analysen zeigt das elegante und luzide Buch von Zygmunt Baumann, daß der einzelne täglich in seinen Handlungen und Überlegungen soziologische Kategorien verwendet. Was es bedeutet, soziologisch zu denken, erklärt der Autor, indem er von den alltäglichen Erfahrungen ausgeht. Jedes Kapitel des Buches beschäftigt sich mit einer Dimension des Alltags, den Alternativen, mit denen wir ständig konfrontiert sind und zwischen denen wir routinemäßig eine Wahl treffen. »Vom Nutzen der Soziologie« soll unser Alltagswissen nicht »korrigieren«, sondern vergrößern und die Befragung des vorgeblich Selbstverständlichen fördern – kurz: Zygmunt Baumans fulminantes Buch ist ein Buch für den täglichen Gebrauch.

Anthony Giddens hielt im Jahre 1999 die Reith Lectures - von der BBC gesendet und sich folglich an ein großes Publikum wendend. Er sprach über sein Thema , die Globalisierung. In ihrem Zuge hat sich unsere Welt entfesselt. Alle, an jedem Platz der Erde, gleichgültig, ob arm oder reich, sind ihren Folgen ausgesetzt. Die Risiken, die sie für den Einzelnen birgt, nehmen in unbekanntem Ausmaß zu. Die Globalisierung erfordert Veränderungen in unserem Demokratieverständnis, stellt neue Anforderungen an die Familien und verlangt, so Giddens, eine kosmopolitische Einstellung, damit die Welt nicht im Chaos des Fundamentalismus unter, schiedlichster Spielart versinkt.

Klasické dílo amerického autora kritizuje politický romantismus navazující na J.-J. Rousseau.

Informace o vývoji sociální politiky v zemích EU a Evropy vůbec, které editor tří uspořádaných řad překladů chápe jako polemiku.