Aleš Laštůvka Bücher

Tento svazek o drobných motýlech navazuje na sérii „Motýli a housenky střední Evropy“ a zahrnuje 39 čeledí s 1166 druhy. Druhy nalezené v Česku a na Slovensku jsou stručně charakterizovány a vyobrazeny. U každého druhu jsou uvedeny důležité informace jako rozpětí křídel, determinační znaky, hostitelské rostliny, doba výskytu dospělců a housenek, biotop, rozšíření a poznatky o výskytu v našem regionu. Středoevropské druhy jsou zmíněny s komentářem v závěru charakteristiky příslušné čeledi nebo u příbuzných druhů. Publikace obsahuje kapitoly o druhovém bohatství motýlů, historii jejich studia, nomenklatuře, morfologii a biologii, rozšíření a původu motýlí fauny, nepůvodních druzích, mizení a ochraně motýlů, a metodách jejich pozorování a určování. Dosud neexistuje souborná publikace o drobných motýlech střední Evropy s vyobrazením všech zde zjištěných druhů. Tato publikace by měla sloužit jako výchozí zdroj informací a určovací příručka pro specialisty a přírodovědné nadšence, a podnítit zájem o intenzivnější studium drobných motýlů.

Tento svazek uzavírá šestidílnou sérii Motýli a housenky střední Evropy, vydávanou Nakladatelstvím Academia od roku 2007. Je do něj zařazeno zbývajících jedenáct čeledí. Všechny druhy nalezené v Česku a na Slovensku jsou stručně charakterizovány a vyobrazeny, celkem jde asi o 1200 druhů. Ke každému je uvedeno rozpětí křídel, případně důležité determinační znaky, hostitelská rostlina, doba výskytu housenek a dospělců, biotop, celkové rozšíření a poznatky o výskytu na našem území. Ostatní středoevropské druhy (celkem je ze střední Evropy známo asi 1500 druhů těchto čeledí) jsou alespoň zmíněny, případně krátce komentovány. Kompletní série atlasů tak poskytuje základní informace o všech čeledích a naprosté většině středoevropských druhů motýlů, čímž nemá u nás ani jinde ve střední Evropě obdoby.

Přírodní rezervace Pavlovské mokřady se nachází ve vrcholové části Drahanské vrchoviny východně od obce Benešov u Boskovic. Její nadmořská výška se pohybuje kolem 650 m a její rozloha je 125,4 ha. V území převládají různě antropogenně ovlivněné mezofilní až hygrofilní louky, v menší míře jsou zastoupeny mokřadní olšiny a vrbiny a malé zbytky vrchovištních a přechodových rašelinišť. Lepidopterologický průzkum rezervace proběhl v letech 2018 a 2019. Celkem bylo zaznamenáno 1141 druhů motýlů, patřících do 61 čeledí, což představuje 33 % naší motýlí fauny. Jsou vymezeny a částečně vyobrazeny charakteristické druhy jednotlivých biotopů nebo hostitelských rostlin, druhy zvláště chráněné a ohrožené. Zvláště významné nálezy jsou krátce komentovány. V nadregionálním měřítku, resp. pro území Jihomoravského kraje jsou nejvýznamnější druhy vrchovišť a rašelinišť a druhy horských poloh. Regionálně významné jsou také mnohé mokřadní druhy, soubory druhů s potravní vazbou na břízu a olši a druhy vázané na mezofilní až hygrofilní luční porosty.

Za uplynulých přibližně 120 let bylo na území CHKO Pálava zaregistrováno 2512 druhů motýlů, přičemž zhruba 2370 z nich se v území vyskytuje v současnosti. Z nich 17 je v rámci Česka dosud známo jenom odtud. V úvodních kapitolách jsou stručně charakterizovány přírodní poměry a rekapitulována historie výzkumu motýlů. Systematický přehled všech zjištěných druhů je doplněn odkazy na zdroje faunistických údajů, a kromě nejběžnějších druhů jsou uvedena také konkrétní naleziště. Další kapitoly jsou věnovány celkovému hodnocení diverzity motýlů území, charakteristickým druhům jednotlivých biotopů, změnám v druhovém složení fauny, druhům zvláště chráněným podle aktuální a připravované legislativy (27, resp. 25 druhů), zařazeným do Červeného seznamu bezobratlých (250 druhů) a významným entomologickým lokalitám v okolí Pavlovských vrchů. O! d počátku 20. století z území vymizelo asi 10 % druhů denních a necelé 1 % druhů ostatních motýlů. Trend úbytku se více než na druhové úrovni projevuje poklesem počtů jedinců. Celkem 110 významných druhů je vyobrazeno.

V uplynulých přibližně 30 letech byl na území evropsky významné lokality Soutok-Podluží (JV Česka) prováděn různě intenzivní výzkum motýlů, nemnoho faunistických údajů pochází z dřívější doby. Celkem bylo zaregistrováno 1838 druhů. Největší skupinu (asi 67 %) tvoří široce rozšířené, ubikvistní druhy, druhou početnou skupinou jsou lesní druhy (18 %), asi 7 % druhů vykazuje výraznější vazbu k lužnímu prostředí (lužnímu lesu nebo mokřadům), asi 5 % k sušším písčitým vyvýšeninám (hrúdům) a asi 3 % připadá na luční druhy. Systematický přehled všech zjištěných druhů je doplněn konkrétními nalezišti a odkazy na publikované i nepublikované faunistické údaje. Význačné nálezy, druhy s výraznější vazbou k lužním biotopům, zvláště chráněné druhy (16) a druhy zařazené do Červeného seznamu bezobratlých (113) jsou blíže komentovány.! Zdobníček Cosmopterix feminella Sinev, 1988 je uveden jako nový druh pro Česko, výskyt kukléřky Cucullia gozmanyi (Ronkay Ronkay, 1994) je pro území Česka spolehlivě doložen. První konkrétní faunistické údaje jsou také uvedeny pro dříve neodlišované druhy Batrachedra confusella Berggren, Aarvik, Huemer, Lee Mutanen, 2022 a Coleophora paucinotella Toll, 1961. Celkem 90 významných druhů je vyobrazeno.

Přehled druhů motýlů zjištěných na území města Brna, analýza změn za uplynulých 200 let, komentáře k významným, ohroženým a chráněným druhům.

Za uplynulých přibližně 200 let bylo na území Jihomoravského kraje zaregistrováno 3199 druhů motýlů, přičemž 3034 z nich se v území vyskytuje v současnosti. Asi 240 druhů je v rámci Česka dosud známo jenom z Jihomoravského kraje. V úvodních kapitolách je rekapitulována historie výzkumu motýlů kraje a jsou stručně charakterizovány přírodní poměry. Systematický přehled všech zjištěných druhů je doplněn odkazy na první, případně další nálezy, u významnějších druhů jsou uvedena konkrétní naleziště nebo oblasti výskytu. Následující kapitoly jsou věnovány významným druhům, změnám v druhovém složení fauny, charakteristickým druhům jednotlivých biotopů, druhům původně popsaným z území (13), nepůvodním druhům (44), druhům zvláště chráněným (33) a zařazeným do Červeného seznamu bezobratlých (348). Od poloviny 20. století z území vymizelo! asi 10 % druhů denních a 1 % druhů ostatních velkých motýlů kromě píďalek a můr. V čeledi píďalkovití (Geometridae) a můrovití (Noctuidae) počet nových přistěhovalců překračuje počet vymizelých druhů. Trend úbytku se zrychluje v posledních dvou desetiletích a více než na druhové úrovni se projevuje výrazným poklesem počtů jedinců. Celkem 149 významných druhů je vyobrazeno.