Viktor Jílek Bücher

O vědeckých poznatcích slýcháme každý den, ale co věda je, jakými metodami postupuje při poznávání světa a proč je v tom úspěšná, nevíme dost. Bylo by přitom užitečné, aby toto pochopení bylo základem obecných znalostí každého, kdo se o svět zajímá. Autoři knihy vysvětlují, jak se vyvíjel vědecký přístup, jaké jsou nástroje vědeckého pokroku, jakou roli a funkci ve vědě mají logika, experiment a myšlenkový experiment, paradox či modely a simulace. Zamýšlejí se nad pojmem kritické myšlení a nevynechávají způsoby hodnocení vědy ani otázky vědecké etiky.

Cílem tohoto projektu bylo vytvořit nástroj pro analýzu zpravodajských sdělení z hlediska užití jazykových prostředků a aplikovat jej při analýze hlavního televizního zpravodajství stanic ČT1 a TV Nova. Úkolem bylo zjistit, zda v analyzovaném zpravodajství dochází k porušování zásad informační kvality, a v případě přítomnosti porušení těchto zásad (jednotlivých faktorů a dílčích aspektů) pak identifikovat příznakové prostředky jednotlivých rovin jazyka. S tím souviselo i zadání zjistit, v jakém množství jsou takové prostředky používány, a konečně srovnat zjištěná fakta ve zpravodajstvích obou televizních stanic.

Monografie vznikla na Katedře mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky FF UP ve spolupráci s Katedrou bohemistiky FF UP jako výsledek dlouholetého vědeckého zkoumání jazyka žurnalistických sdělení. Kniha tematicky navazuje na kolektivní monografii Jazykové prostředky s potenciálem porušit normu v oblasti mediálního zpravodajství (Jílek - Bednaříková a kol. 2015), v níž byl představen analytický nástroj (taxonomie příznakových jazykových prostředků), s jehož pomocí je možné hodnotit jakoukoliv jazykovou rovinu zpravodajského textu a určit míru narušení normy či vyhodnotit, které aspekty jsou narušovány nejčastěji a které konkrétní prostředky jsou k tomu užity. Tento nástroj byl potom otestován v analytické části monografie, která hodnotí zpravodajské relace ČT a televize Nova.