Radim Boháč Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)

V roce 2019 se na Právnické fakultě Univerzity Karlovy uskutečnila třetí konference v rámci výzkumného projektu „Sdílená a kolaborativní ekonomika – sdílený právní problém?", tentokrát pod názvem „Sdílená ekonomika tři roky poté – závěry a perspektivy". Předkládaná monografie, shodného názvu, je výstupem tohoto projektu a zahrnuje příspěvky účastníků konference i dalších odborníků. Spolu s publikacemi „Sdílená ekonomika – sdílený právní problém“ a „Sdílená ekonomika a delikty“ tvoří komplexní dílo, které se zabývá danou problematikou z různých hledisek a právních oborů. Autoři hodnotí závěry dosažené v minulých letech a specifické otázky spojené se sdílenou ekonomikou. Publikace je rozdělena do tří částí: První část se zaměřuje na pracovněprávní aspekty (např. náhrada újmy v digitální době, platformová práce) a obsahuje jedenáct statí. Druhá část se věnuje daňovým a finančním aspektům (např. virtuální měny, P2P lending) a zahrnuje deset statí. Třetí část se zabývá dalšími souvisejícími aspekty (např. sdílení automobilů, sdílení a podnikání) a obsahuje šest statí.

Publikace je souborem příspěvků nejen aktivních účastníků konference Sdílená ekonomika a delikty, ale i dalších zástupců odborné veřejnosti. Konference byla již druhou tematicky zaměřenou konferencí na problematiku sdílené ekonomiky pořádanou na Právnické fakultě UK v rámci vědeckého projektu „Sdílená ekonomika – sdílený právní problém?" (projekt SVV č. 260 364). Tematické zaměření příspěvků navazuje na zaměření konference, jíž se zúčastnili zástupci řady právních odvětví (pracovní právo, správní právo, občanské právo, finanční právo). Autoři tak pojednávají o nejrůznějších „deliktních" jevech, se kterými se lze setkat v oblasti sdílené ekonomiky. V příspěvcích je pozornost věnována například správně-právní odpovědnosti ubytovatelů Airbnb, provozovatelů „alternativní"taxislužby, virtuálním měnám, deliktním aspektům daňového práva, odpovědnosti za činnost robotů, a dále též jevům jako Crowdwork, crowdfundingové platformy, Platooning a mnoha dalším.

Komentář obsahuje detailní rozbor nového zákona o dani z hazardních her, který byl přijat jako součást nové právní regulace hazardních her. Není opomenut ani detailní komentář přechodných ustanovení zákona o hazardních hrách, která řeší přechod z odvodu z loterií a jiných podobných her na daň z hazardních her. Vedle tohoto zákona jsou komentována i související ustanovení dalších daňových zákonů týkající se daňových aspektů provozování a hraní hazardních her (zákona o daních z příjmů, zákona o dani z přidané hodnoty a zákona o správních poplatcích).

Uber, Airbnb, Zonky a další. Jak na ně nahlížet pohledem českého práva. Jak řeší problematiku sdílené ekonomiky pracovní právo, správní právo, finanční a daňové právo či právo sociálního zabezpečení. Jak je chráněno soukromí a osobní údaje ve sdílené ekonomice. Celkem 28 statí předních odborníků na danou problematiku dává komplexní pohled na tyto zcela nové formy podnikání. Nechybí zde ani vazba na zahraniční zkušenosti. Z hlediska dalších legislativních řešení jde o velmi přínosné pojednání autorů o vhodnosti či nevhodnosti regulace v blízké budoucnosti.

Z hlediska práva je daňová a rozpočtová problematika předmětem finančního práva, jehož jsou rozpočtové právo a daňové právo nedílnou součástí jako jeho pododvětví. Ovšem i v oblasti práva je největší pozornost věnována aktuálním tématům týkajícím se daní nebo rozpočtu, neboť tato témata mají zcela zásadní vliv na ekonomiku státu, potažmo celou společnost. Cílem publikace je se od takového pohledu na daně a veřejné rozpočty oprostit a zabývat se jimi čistě z právního hlediska bez vlivu aktuálních otázek ekonomických a politických. První část pojednává o příjmech veřejných rozpočtů. Ve druhé části se publikace zaměřuje na ústavní základy daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění. Třetí část je věnována konstrukčním prvkům daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění. Specifickým způsobem přistoupil autor k daním. Cílem nebylo zkoumat, zda jednotlivé daně v právním řádu naplňují teoretické znaky daní nebo nikoliv, protože o tom poměrně detailně pojednávají soudobé odborné publikace věnující se daním. Ve čtvrté kapitole části věnované daním se autor pokouší vytvořit vlastní teoretickou definici daní s tím, že klade důraz na to, že daně jsou jedním z příjmů veřejných rozpočtů. Další část práce je zaměřena na poplatky. V šesté až jedenácté části je publikace zaměřena na peněžitá plnění obdobná daním a poplatkům

Harmonizace nepřímých daní a rozbory právní úpravy daní z přímů právnických i fyzických osob a daně z přidané hodnoty ve vybraných státech EU.

Publikace je prvním uceleným zpracováním českého rozpočtového práva v knižní podobě. Rozpočtové právo je v publikaci členěno na část obecnou a část zvláštní s tím, že v rámci obecné části se publikace zabývá základními otázkami rozpočtového práva jako součásti finančního práva. Pozornost je především zaměřena na rozpočtověprávní vztahy a rozpočtověprávní instituty. Otázky rozebírané v části věnované zvláštní části rozpočtového práva jsou směřovány na výklad rozpočtové soustavy, fondovního hospodaření a rozpočtového procesu. Přínosem publikace je jistě také to, že je celá koncipována jako určité porovnání jednotlivých článků rozpočtové soustavy, čímž vytváří možnost srovnání právní úpravy, vycházející ze základních zákonů upravujících rozpočtové hospodaření. Autoři neopomíjejí rovněž otázky rozpočtového hospodaření na úrovni Evropské unie a zejména problematiku s tím související (např. otázky veřejné podpory, veřejných zakázek, strukturálních fondů apod.).

Příručka nenáročnou formou seznamuje s jednotlivými oblastmi české daňové soustavy.