Luc Vanrell Bücher

31. července 1944 vzlétl major Antoine de Saint-Expéry z vojenské letecké základny Borgo na Korsice a zamířil k jižní Francii. Z průzkumného letu se nikdy nevrátil. Veškeré snahy lokalizovat jeho letadlo se následujících téměř šedesát let setkávaly s neúspěchem. V roce 1998 uvízl v sítích marseilleského rybáře řetízkový náramek nezvěstného spisovatele. Krátce nato identifikoval hloubkový potápěč a archeolog Luc Vanrell v zóně skalnatých zátok nedaleko Marseille vrak jeho letadla. To byl začátek neuvěřitelné odysey vedené snahou pochopit, proč se stroj slavného spisovatele a letce našel tam, kde ho nikdy nikdo nehledal. Tento skutečný historický thriller líčí několikaleté pátrání skupinky nadšenců, plné nečekaných zvratů, jež probíhalo nejen ve Francii, ale i za jejími hranicemi. Jeho závěr s konečnou platností vyvrátil hypotézy, z nichž vyrostl mýtus o Saint-Exupéryho smrti. Francouzský spisovatel nespáchal sebevraždu ani se nedopustil chyby v řízení. Jeho stroj neměl technickou poruchu. Saint-Exupéry zemřel za Francii v boji. A kdo ho sestřelil? V roce 1972 se v jednom vojenském časopise objevila citace dopisu z pera mladého aspiranta Luftwaffe, který v poslední červencový den roku 1944 sestřelil americký stíhací letoun lightning… „Odjakživa jsem miloval záhady, hlavně ty, jež zůstaly neobjasněny. Tentokrát jsem byl na konci epického putování, nezvratně vedoucího k pravdě, doslova oslněn.“ (Alain Decaux)

Des plongées organisées en 2002 et 2003 par les trois auteurs ont abouti à des découvertes nombreuses et passionnantes, qui ont changé notre conception de cette grotte ornée majeure et en font l'une des plus importantes d'Europe, comparable à Chauvet et à Lascaux. L'art conservé se trouve dans les salles supérieures restées hors d'eau. Un humain et 177 animaux ont été répertoriés, plus de 200 signes géométriques variés, 65 mains négatives, et 8 représentations de sexes... Nous savons aujourd'hui, grâce à l'examen des traces d'activités des Paléolithiques, qu'ils utilisaient les matières récupérées dans la grotte, sans doute comme «médecines». C'est la première fois que des activités prophylactiques probables sont mises en évidence dans une grotte ornée et sont en relation directe avec l'art paléolithique. À Cosquer existe certainement la plus ancienne utilisation connue d'un remède spécifique.