Liba Švrčinová Cunnings Reihenfolge der Bücher

Barvité putování Irskem, Skotskem a Walesem. Irské rčení praví, že jediný způsob, jak zachovat příběh, je předat ho dál. Zkušená autorka i cestovatelka Liba Švrčinová-Cunnings si toho je dobře vědoma, a tak se díky ní čtenáři seznámí s řadou legend a příběhů spojených s dávnou historií britských ostrovů, ožívajících a doprovázejících poutníky při výpravách po keltských stezkách napříč Irskem, Walesem a Skotskem. V knize nechybí již tradiční mapy jednotlivých treků ani spousta zajímavostí pro čtenáře i dobrodruhy chystající se poznat svět na vlastní kůži.

To není Kanada viděná okénkem business class z výšky deseti tisíc metrů nad zemí. Ani Kanada zkompilovaná z cizích not a z vypůjčených příběhů, vydestilovaná z renomovaných cestovních průvodců a pro přesnost a úplnost pokropená Wikipedií. V této knize je Kanada skutečná – neboť autorka to, o čem píše, nejprve sama prožije na vlastní spisovatelskou kůži. Literatura jí tak splývá se životem a její život s literaturou. Je to poctivé a opravdové. Jako všechno, co dělá.

To hory samy si vybírají mezi lidmi, kdo bude patřit mezi jejich blízké, nikoliv naopak. Liba Cunnings takové štěstí má. Proto také svůj Himálajský deník snad ani nepíše, ale rovnou – tentokráte jen pro čtenáře – znovu žije. Osmkrát se s ní vydáme do míst, před kterými se s úctou a obavami zastavují i pouhé naše představy. Na tolik potřebnou a všudypřítomnou odvahu se tu nijak zvlášť neupozorňuje. Ta jen tiše a sveřepě trvá jako svědectví nezničitelné vůle dát nový smysl vlastní existenci, otřesené tragickou ztrátou dvou dětí. Himálajský deník je knihou hrdé výzvy i nekonečné pokory. Výzvou k himálajským vrcholům, pokorou před neviditelnými horstvy vlastní duše… Obojí je třeba překonat. Kdo rozhodne, co je těžší?

Výjimečný příběh skutečného zločinu, který změnil zákon ve prospěch oběti. Zločin chladnokrevně spáchal otec psychopat – na svých, nic netušících dvou dětech. Kniha je dramatickým příběhem rodiny: Rodiče jsou Češi, kteří po sovětské okupaci emigrovali z Československa, v Kanadě se seznámili, vzali a narodily se jim dvě krásné zdravé děti, chlapec Pavlík a holčička Elunka. Zpočátku běžný příběh, avšak zasazený do obtížných podmínek života v emigraci, se postupně rozvíjí v neuvěřitelné rodinné drama. Matka je nesmírně obětavá, schopná a milující. Otec má zřejmě vrozené předpoklady duševní choroby; po opakované ztrátě zaměstnání již nové nehledá a vinu za svůj neúspěch vytrvale svaluje na své okolí. Narůstá u něj zloba, nenávist, agresivita. Není schopen vytvořit si vztah ke své rodině a postarat se o ni a izoluje se. Ze msty promyslí a spáchá dvojnásobnou brutální vraždu… Událost ve své době otřásla veřejností nejen v Kanadě, ale i ve Velké Británii a v Západním Německu a vyvolala diskusi a později též úpravy některých právních ustanovení týkajících se pohřešovaných dětí.