Michal Reiman Bücher

The author analyzes modern Russian history from a new perspective. Due to the ideological heritage of the XIXth and XXth centuries, the social settings of the sociopolitical history of the USSR (1917–1945) have not been fully identified. Detailed examination of ideological and political concepts shows that the revolution of 1917 became not a middle class, proletarian movement, but rather a plebeian one. The misjudgment by the new power enabled growth but caused tremendous losses of human lives and material damages. Socialization of economy and strict centralization led to a new social structure and established terror as an instrument for social reorganization. WWII revealed the necessity of a correction of these developments, but the events of the Cold War circumvented any further considerations.

Kolektiv historiků z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze sleduje politické dějiny SSSR v kontextu porevolučních ekonomických a sociálních změn. Odlišně od tradiční historiografie pojímá příčiny a povahu ruské revoluce a sociálního vrstvení, které z ní vzešlo. Klade důraz na nesoulad vývoje průmyslu a zemědělství a na vliv mezinárodní izolace SSSR. Nově hodnotí role Lenina, Trockého, Rykova i Stalina. Věnuje se podrobně motivům a povaze Stalinova teroru a sleduje příčiny nezdarů SSSR v prvním období války i složitost jeho vztahů se spojenci. Vítězství ve válce podle autorů etablovalo SSSR jako velmoc, nedovršená průmyslová a civilizační revoluce a enormní válečné ztráty ji však proměnily v militarizovanou soustavu, neschopnou překonat své deficity.

Kolektiv historiků z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze sleduje politické dějiny SSSR v kontextu porevolučních ekonomických a sociálních změn. Odlišně od tradiční historiografie pojímá příčiny a povahu ruské revoluce a sociálního vrstvení, které z ní vzešlo. Klade důraz na nesoulad vývoje průmyslu a zemědělství a na vliv mezinárodní izolace SSSR. Nově hodnotí role Lenina, Trockého, Rykova i Stalina. Věnuje se podrobně motivům a povaze Stalinova teroru a sleduje příčiny nezdarů SSSR v prvním období války i složitost jeho vztahů se spojenci. Vítězství ve válce podle autorů etablovalo SSSR jako velmoc, nedovršená průmyslová a civilizační revoluce a enormní válečné ztráty ji však proměnily v militarizovanou soustavu, neschopnou překonat své deficity.

Studie věnovaná historii a genezi sovětského komunistického totalitarismu. Kniha je tak novým příspěvkem k debatě o dějinách a zločinech komunismu.

Publikace vychází ze studia knižní literatury, novin a časopisů i archívních materiálů. Události popisuje zevrubně. V první kapitole osvětluje obecnější předpoklady revoluce, jež utvářely její hlavní problémy a zvláštnosti, v druhé únorovou revoluci, jež sice odhalila krajní mez izolace a demoralizace carismu, ale i nedostatečnou organizovanost a uvědomělost lidových mas, ve třetí rozpory mezi vládou a sověty a ve čtvrté přípravy na ozbrojené povstání.

Kniha se zabývá pozadím politického vývoje v SSSR a poskytuje i nové momenty v pohledu na osobnosti politických dějin. Překlad je pořízen podle německého vyd. z roku 1987 s přihlédnutím k původním českým, ruským a německým verzím jednotlivých textů a k autorovým dodatečným doplňkům a změnám.

Jaké je Rusko jako kulturní, ekonomický a geopolitický fenomén? Proč se na něj díváme s obavami a předsudky, a jaký je současný konflikt mezi Ruskem a euroatlantickým prostorem? Kdo rozpoutal válku na Ukrajině a jaké jsou její cíle? Jaké jsou souvislosti s událostmi v dalších neklidných regionech, jako je Blízký a Střední východ? Kdo jsou klíčoví aktéři v této válce, která hrozí přerůst v globální konflikt? A jakou roli hraje Česká republika, její politická reprezentace, ekonomické zájmy a média? Tyto otázky si kladou autoři sborníku, mezi nimiž jsou politologové, historikové, ekonomové a novináři. Základ tvoří příspěvky z konference konané 21. srpna 2014 v Praze, doplněné o důležité studie dalších autorů. Publikace nabízí faktografickou a názorovou mozaiku, která se vymyká převládajícím mediálním narativům a místo černobílých schémat přináší široké spektrum otázek a dilemat. Analýza těchto otázek a nezaujaté přemýšlení o nich vedou k hlubšímu poznání, což je hlavním cílem této publikace.

Deníkové zápisky historika Michala Reimana z jeho cesty do Číny, kterou podnikl během roku 1981, zachycují každodenní život v různých částech této země.