Aleš Přichystal Bücher

Využití moudrosti staročínského Mistra Suna při formování strategického myšlení vojenských odborníků a vlasteneckých politiků

Domobrany – je to zbytečný výmysl nové doby nebo úspěšně fungovaly již v minulosti? Existují také v jiných evropských i mimoevropských zemích uskupení domobraneckého nebo miličního typu? Jsou domobranecké organizace zbytečné, když máme dobře pracující policii a armádu (která je více na zahraničních misích, než aby bránila území naší země)? Skutečně se české domobrany chystají na partyzánské boje proti NATO a migrantům, jak hlásají protinárodní obskurní weby, placené často ze zahraničí? Jsou to jen neškodní blázni, kteří ve svém volném čase běhají v maskáčích po lesích a hrají si na vojáky? Nebo to jsou hrdí vlastenci, kteří se ve svém volném čase a za svoje peníze (na rozdíl od činnosti většiny bohatě dotovaných politických „neziskovek“) učí připravovat na různé krizové situace, aby dokázali efektivně ochránit a ubránit svoje rodiny a svoji zemi? Na tyto a mnohé další otázky odpovídá autor, bývalý náčelník štábu Zemské domobrany, ve své politicky nekorektní knize „Ve službě vlasti“.

Kniha se zaměřuje na základní hodnoty společnosti, které byly v posledních třiceti letech vytlačovány. Vysvětluje nutnost návratu ke konzervativním hodnotám pro udržení životaschopné společnosti. Čtení není snadné, každá část vyžaduje zamyšlení a porovnání s aktuální realitou. Třetí dekáda jednadvacátého století přináší dramatické společenské změny, které zdaleka nevedou k lepšímu životu pro většinu obyvatel. Kniha popisuje problémy a konzervativní názory na současný vývoj, a zároveň vykresluje obraz funkční konzervativní demokratické společnosti. Progresivistické ideologie, které dominovaly Evropě, jsou na ústupu, a stále více lidí si uvědomuje, že cesta k absolutnímu komunismu a nezvládnuté migraci představuje hrozbu pro společnost. Ta je morálně, ideově a materiálně vyprázdněná, což se projevuje vysokou inflací, rostoucími náklady a nejistotou střední třídy. Tato situace vyvolává napětí, zatímco vláda ignoruje realitu. Tlak na liberalizaci užívání drog, včetně tvrdých, ohrožuje budoucnost mladé generace.

Evropa si příliš zvykla na život v míru a ekonomickém blahobytu. Když odečteme sice krvavé, ale lokální válečné akce na Balkáně v 90. letech, žijeme v míru od konce druhé světové války už více než sedmdesát let. Ovšem řada lidí sdílí obavy, že následující roky již dobou klidu a pohody nebudou. Válečný konflikt velmocí, jaderná válka, dlouhodobý plošný blackout, finančně-ekonomická krize mimořádné intenzity a dopadů, přírodní katastrofa celoplošných rozměrů, ozbrojený konflikt v Evropě mezi původním a nepůvodním obyvatelstvem. To vše jsou situace, které nemůžeme v blízké nebo vzdálenější budoucnosti zcela vyloučit. Autor knihy „Přežít, nebo zemřít“ Aleš Přichystal se ve funkci náčelníka štábu Zemské domobrany dlouhodobě věnuje praktickým otázkám přípravy na mimořádné situace. Podařilo se mu shromáždit a přehledně utřídit množství materiálu, který se týká zásadního problému: jak přežít, když přijde nečekaná situace, která „vyřadí z provozu“ civilizaci, jak ji známe. Autor nechce nikoho strašit, ale mobilizovat. Je přesvědčen, že mnohému můžeme předejít, pokud si včas uvědomíme, že může velmi snadno přijít chvíle, kdy nás stát neochrání a kdy záchranu života – svého i svých nejbližších – budeme muset vzít do vlastních rukou. Jak zvýšit svoje šance na přežití? To je právě to, o čem v knize širokou veřejnost informuje.

V pokračování knihy „Přežít nebo zemřít“, která vyšla v roce 2019, poskytuje autor aktualizované informace o možných krizových stavech (celoplošný dlouhodobý blackout, EMP, řízená/spontánní epidemie neznámé nemoci, nedostatková krize, válečný konflikt, včetně války jaderné nebo celkový kolaps společnosti), ale také čtenáře seznamuje s novými poznatky a zkušenostmi, jak tyto situace. Včetně toho, jak se na ně jak individuálně, tak kolektivně připravit.