Jana Čechurová Bücher

Cvičebnice němčiny pro základní školy a víceletá gymnázia

Das Buch beschreibt die Geschichte der Freimaurerei in der Tschechoslowakei in der ersten Hälfte des 20. Jahrhunderts. Es war die Zeit zwischen Habsburgermonarchie, Tschechoslowakischer Republik, Okkupation durch Nazideutschland und einer kurzen Episode der Wiedergründung nach dem Zweiten Weltkrieg. Das Thema Freimaurerei ist traditionell mit Geheimnissen und Mysterien verbunden. Doch wie waren die Freimaurer wirklich, worin bestand ihre Motivation, welchen Zerreißproben waren die Logen in einem unsteten politischen Umfeld ausgesetzt? Berühmte Namen wie Alphonse Mucha, Josef und Karel Čapek sowie Jan Masaryk und Edvard Beneš sind mit der tschechoslowakischen Freimaurerei dieser Zeit eng verknüpft.

Výpravná fotografická publikace přibližuje vilu Hany a Edvarda Benešových v Sezimově ústí, její architekturu, zařízení i zahradu, stručně připomíná též osudy obou stavebníků. Text provázejí současné barevné fotografie i historické snímky.

Politická kariéra a soukromý život známého prvorepublikového politika a premiéra Karla Kramáře. Tato publikace Úřadu vlády vyšla při příležitosti 70. výročí úmrtí (1937) politika Karla Kramáře. Kniha se věnuje politické kariéře a orientaci K. Kramáře, jak se vyvíjely od konce 19. století do období pozdní první republiky. Mnohem více prostoru je však určeno soukromému životu tohoto politika, jeho lásce, manželství i přístupu k životu. Kramář se oženil s bohatou Ruskou Naděždou Abrikosovou, s níž žil šťastně přes třicet let až do její smrti. Společně postavili a vybudovali tři velké vily (Krym, Praha, Vysoké nad Jizerou), z nichž nejznámější je pražská Kramářova vila, dnešní sídlo českých premiérů. Knížka podrobně líčí výstavbu těchto domů i zařízení interiéru. Výklad dokumentují dobové snímky. Značná část knihy se zaobírá pozůstalostí manželů Kramářových, sestávající z množství vzácných uměleckých předmětů a šperků. Jubilejní publikaci doprovází množství pěkných dobových i současných fotografií.

Vzájemná korespondence Hany a Edvarda Benešových

Paměti Václava Marii Havla (1897 - 1979), otce prezidenta Václava Havla, je možné číst mnoha způsoby. Jako autoportrét osobnosti, jejíž pronikavý podnikatelský duch se zcela přirozeně snoubil se společenskou odpovědností. Jako kroniku jedné z nejvýznamnějších pražských rodin počátku 20. století, či jako monumentální fresku počátku moderních českých dějin. Byl to totiž právě Václav M. Havel, kdo stál u celé řady klíčových studentských a občanských aktivit první republiky (například YMCA), kdo dobudoval Palác Lucerna, založil novou pražskou čtvrť Barrandov… Kniha vychází vůbec poprvé v původní, autorem zamýšlené podobě a obsahuje více než 300 dobových snímků a archivních dokumentů, z nichž většina doposud nebyla publikována.

Publikace obsahuje šestnáct samostatných studií, které se věnují vybraným historiografickým problémům sociálních dějin. V úvodní části jsou nejprve studie metodologické. Následují příspěvky věnované agrárním dějinám a výzkumu sociální struktury. V poslední části jsou studie, které čtenářům představují současný sociálně-historický výzkum.

Publikace obsahuje příspěvky z konference Ústava 1920 – Vyvrcholení konstituování československého státu,kterou uspořádal Úřad vlády České republiky ve spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy dne 25. února 2010 v prostorách Hrzánského paláce. Konference měla připomenout, že přijetí československé ústavy na konci února roku 1920 v symbolické rovině ukončilo konstituování nově vzniklého státu, které nebylo jednoduché a které stavělo před tehdejší politické aktéry nemálo výzev, s nimiž se museli vypořádat. Odpovědi na otázky, jak se politická reprezentace vyrovnala se situací nově založeného státu v neklidné střední Evropě plné nacionálních, sociálních a hospodářských problémů, můžeme nalézt právě prostřednictvím studia ústavních norem a dalších zákonů přijatých v souvislosti se schválením československé ústavy. Autoři monografie přinášejí ve svých příspěvcích souhrn dosavadních vědeckých poznatků o dobovém kontextu přijetí československé ústavy, a zároveň přinášejí nové, dosud nepublikované výsledky odborného bádání. Autoři reprezentují různé vědní obory a jejich úhly pohledu a konfrontují jednotlivé badatelské generace.

Vražedné atentáty nebyly v minulosti běžnou součástí české politiky. Proto byl ten, který se udál přesně před 100 lety, mimořádnou událostí. Za oběť mu padl jeden z hlavních tvůrců československého státu, účastník domácího odboje odsouzený roku 1916 za velezradu k trestu smrti, jeden z Mužů 28. října a legendární Pětky, první československý ministr financí a tvůrce tehdejší měny – Alois Rašín. Rašínova násilná smrt představuje memento české politické kultury.

Na šestadvacet odborníků především z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, z Akademie věd a dalších odborných pracovišť zpracovalo čtyřicet studií věnovaných nejrůznějším badatelským přístupům a tematickým okruhům, a to jak v kontextu české, tak i světové historiografie. Publikaci jistě využijí nejen studenti, ale i širší odborná veřejnost, badatelé v příbuzných oborech a všichni zájemci o dějiny 19. a 20. století.