Emilio Gentile ist ein führender italienischer Kulturhistoriker, der sich auf die Ideologie und Kultur des Faschismus spezialisiert hat. Seine Arbeit erforscht tiefgründig das Wesen des faschistischen Denkens und seine kulturellen Erscheinungsformen. Gentile betrachtet den Faschismus als eine Form der politischen Religion und hat diese Theorie auch auf andere historische und zeitgenössische Kontexte angewendet. Seine Analysen bieten aufschlussreiche Perspektiven auf die Natur totalitärer Ideologien und deren gesellschaftliche Auswirkungen.
Una storia del nazionalismo italiano, dall'unità al secondo dopoguerra, che è anche la storia di un'idea: l'idea "nazione italiana". Una delle tesi principali del libro è che, mentre nel Risorgimento, nell'Italia liberale e anche nel fascismo è esistita un'idea della nazione sostanzialmente condivisa dalla maggior parte degli italiani, oggi questo non è più vero e di conseguenza siamo un "popolo senza nazione".
Kniha se věnuje posvěcování politiky, jejímu přibližování se náboženství, tedy celému komplexu liturgie, symbolů, mýtů, které propůjčují národu auru jisté svatosti. Rozkrývá systém, který – jak velmi dobře ukázalo dvacáté století – může mít velmi tragické následky. Gentile proto rozlišuje mezi politickým náboženstvím, které předpokládá vynucené podřízení se státním institucím,a občanským náboženstvím, tedy jistou formou posvěceného politického systému, které však nutně neznamená slepou poslušnost vlastním příkazům. Zvláštní pozornost věnuje občanskému náboženství uplatňovanému v demokracii, jako příklad si vybral Spojené státy americké. Amerika po období plném skepse nyní reprezentuje nejpokročilejší znovuobnovené občanskénáboženství, které fascinuje a stmeluje celou společnost.
Gli anni cruciali che hanno dato il volto all'Italia di oggi
Il Novecento fa discutere. La sua eredità è controversa, la sua memoria divisa. Dal regicidio alla Grande Guerra, dal delitto Matteotti all'8 settembre, dal miracolo economico alla contestazione, dagli anni del terrorismo al maxiprocesso e a Tangentopoli, il corso della storia ha accelerato il passo, impresso svolte, segnato l'identità del nostro paese.Nove grandi storici interpretano un'epoca che ci riguarda tutti da vicino.
Il regime fascista, ci racconta Emilio Gentile in questo nuovo e avvincente saggio, non era soltanto retorica, ma anche pittura, scultura, architettura, urbanistica. Gentile si conferma il vero erede italiano di George Mosse, attento, come lo fu lo storico tedesco, agli aspetti dell’estetica del potere.Dino Messina, “Corriere della Sera”Si aprì l’era del ‘piccone risanatore’. Per Mussolini attrezzo-simbolo di un attivismo frenetico che finiva per considerare Roma e la sua architettura passata e futura – come spiega molto bene Emilio Gentile – come arsenale di miti, deposito di destini imperiali, ma anche bersaglio di risentimenti che il duce nutriva fin dalla giovinezza nei confronti della città eterna.Filippo Ceccarelli, “la Repubblica”