Emil Ščuka Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)

Další kniha Emila Ščuky, zakladatele Mezinárodní konzervatoře Praha, představuje významné představitele klasické a jazzové hudby z řad Romů v Čechách a na Slovensku. Její největší přínos spočívá v souhrnném přehledu jmen hudebníků, kteří díky talentu a rodinnému zázemí dosáhli celosvětového uznání. Kniha se zaměřuje na osobnosti, jako je Džango Reinhardt, belgický jazzový kytarista romského původu, jehož technika a kreativita ovlivnily generace hudebníků. I přes handicap způsobený požárem dokázal znovu hrát a improvizovat, což mu vyneslo obdiv a respekt v hudebním světě. Kniha také představuje další talentované hudebníky, kteří se věnují klasické hudbě a jazzové improvizaci, a ukazuje, že romští hudebníci často dřeli od mala, aby dosáhli úspěchů. Například klavírista František Jánoška a jeho bratři, kteří založili Janoska Ensemble, přinášejí do klasické hudby inovativní přístup a improvizaci. Příběh Romana Patkoló, který se stal profesorem vážné hudby a získal řadu ocenění, dále boří stereotypy o nevzdělaných Romech. Kniha „Mistři“ tak představuje důležitý zdroj informací o vlivu romské hudby a osobnostech, které se snaží posunout hranice žánrů.

Kniha „Narodili se se smyčcem v ruce“ je prvním titulem edice „Nejvýznamnější romští hudebníci v Československu“, kterou připravuje Muzeum romského národního obrození. Autor vzdává hold 25 vynikajícím interpretům romské lidové hudby, zejména cimbálovým kapelám a jejich primášům, kteří se vyznačovali výjimečnou houslovou technikou, nasazením a energií. Výjimkou je legendární horňácký primáš Jožka Kubík, jehož socha je umístěna v Uherském Hradišti. Předmluvu napsali respektovaní housloví virtuosové Jaroslav Svěcený a Pavel Šporcl, kteří vyjadřují obdiv k romským hudebníkům. Kniha obsahuje biografické informace o každém hudebníkovi a hudebním uskupení, jejich úspěchy, účasti na festivalech a nahrané hudební nosiče. Hudebníci ocení notové záznamy oblíbených lidových písní. Dále kniha nabízí seznam 170 romských písní, s informacemi o tom, zda jde o lidovou nebo zlidovělou píseň, autora, interpreta a rok vzniku. Tento seznam je cenným zdrojem pro hudebníky, kritiky a vědce, kteří se chtějí vážně věnovat romské lidové muzice.

Kniha „Narodili se se smyčcem v ruce“ je prvním titulem edice „Nejvýznamnější romští hudebníci v Československu“, připravované Muzeem romského národního obrození. Autor vzdává hold 25 vynikajícím interpretům romské lidové hudby, zejména cimbálovým kapelám a jejich primášům, kteří se vyznačovali nejen výjimečnou houslovou technikou, ale také nasazením a energií. Výjimku tvoří legendární primáš Jožka Kubík z Hrubé Vrbky, jehož socha je umístěna v Uherském Hradišti. Předmluvu napsali uznávaní housloví virtuosové Jaroslav Svěcený a Pavel Šporcl, kteří vyjadřují obdiv k romským hudebníkům. Kniha obsahuje biografické informace o jednotlivých hudebnících, jejich úspěchy, účasti na festivalech, nahrávky a další zajímavosti. Notové záznamy oblíbených lidových písní potěší všechny hudebníky. Dále je zde seznam 170 romských písní, kde se dozvíme, zda jde o lidovou nebo zlidovělou píseň, jejího autora, interpreta a rok vzniku. Tento seznam je cenným zdrojem pro hudebníky, kritiky a vědce, kteří se vážně zajímají o romskou lidovou muziku.

Trojdílná kniha vzpomínek Dr. Emila Ščuky, klíčové postavy v emancipaci romské menšiny v České republice, reflektuje jeho roli v mezinárodním kontextu po pádu komunismu v roce 1989. V prvním díle Ščuka vypráví o svém dětství, školním vzdělání a zkušenostech jako romský prokurátor v posledním desetiletí komunistické diktatury. Druhý díl se zaměřuje na vznik romského politického hnutí v Československu po Sametové revoluci a na zkušenosti jeho vůdců v obnovené české demokracii. Třetí díl popisuje Ščukovo úsilí na mezinárodní scéně, kde se neřešila pouze romská otázka v rámci Československa a jeho nástupnických států, ale i širší problémy. Klíčovým tématem přechodu z „krátkého“ 20. století do 21. století je existence romského národa jako svébytného celku, který, ač bez vlastního území, usiluje o rovnocenné postavení mezi evropskými národy. V kontextu evropské integrace se snaží realizovat dlouhodobé cíle svého „národního obrození“.