Kniha by mohla mať podtitul Od Babeľa, o Babeľovi, s Babeľom prechádza od drásavej publicistiky cez brilantné krátke prózy, štúdiu excelentného rusistu Valerija Kupku, článok o vzťahu sovietskej moci k Babeľovi, rozhovor s jeho dcérou a vnukom až po texty popredných slovenských spisovateľov na tému Isaak Babeľ. Kniha je venovaná pamiatke Olega Pastiera.
Kromě známějších raných povídek, jako jsou Večer u carevny, Hapa Hužvová, Dantova ulice, Můj první honorář a jeho varianta Osobní list, obsahuje výbor i Babelovu vůbec nejstarší známou krátkou prózu Starý Šlojme, napsanou v roce 1913, kdy bylo jejímu autorovi pouhých 19 let. Svazek uzavírají u Babela ojedinělé povídky na cizí námět: Na poli cti, Dezertér, Rodina otce Marescota, Kvaker a Doudou, a spisovatelovy vzpomínky a fejetony - mezi nimi Oděsa o městě lidí žijících ze vzduchu, městě, kde jsou především čistě materiální podmínky k tomu, aby se tu dal vychovat - například - maupassantovský talent…
Publiés en 1931, la plupart de ces contes sont autobiographiques et évoquent l'enfance turbulente de l'auteur, déjà mêlé aux plus féroces remous de la vie politique russe, les pogroms.
V knize jsou pouze dvě kratší povídky, „Bylo jich devět“ a „Ivan a Marja“. Většina výtisku je věnována dopisům, které napsal I. Babel.
Povídky Isaaka Babela znamenající novou etapu ve vývoji povídky jako žánru. Z hrstky slov autor buduje epickou, složitou stavbu s dokonale rozlišenými typy, s neopakovatelnou situací a atmosférou, ve zkratkovitosti jde až na nejzazší mez, hovorovou ruštinu mísí s vysokým literárním jazykem, obrazy vyhrazené dřív jen lyrice s nejvulgárnějšími nadávkami – a celé toto stylistické úsilí směřuje k jedinému cíli: k svrchovanému zvládnutí látky. Samoúčelnost a schválnost v jeho díle není. Přeložil Jan Zábrana.
In den Jahren 1920/21 zog der aus Odessa stammende jüdische Schriftsteller Isaak Babel mit der berüchtigten Kavallerie der Roten Armee in den Polnisch-Sowjetischen Krieg, um als Korrespondent von den Ereignissen zu berichten. Sein Erzählzyklus »Die Reiterarmee«, der 1926 auf Grundlage seines Tagebuchs erschien, machte ihn mit seiner schonungslosen Darstellung in den Augen einiger Militärkommandanten und Schriftsteller zum Feind der neuen Sowjetmacht; 1940 wurde Babel hingerichtet. Mit der Verbindung von äußerster Formstrenge und expressionistischen Bildern schuf Isaak Babel eine neue literarische Ausdrucksform. Anlässlich des 100. Geburtstags Babels legte Peter Urban eine neue Übersetzung vor, die erstmals den vollständigen, unzensierten Text übertrug. Das Buch enthält neben den Erzählungen im Anhang journalistische Arbeiten Isaak Babels aus dem »Roten Kavalleristen«, Skizzen und Entwürfe, Bemerkungen zum Stil Babels, ein historisches Stichwort zu General Budjënny u. a. sowie eine editorische Notiz und Anmerkungen. »Das Hauptwerk des wohl größten russischen Schriftstellers unseres Jahrhunderts, den Erzählungsband ›Die Reiterarmee‹ von Isaak Babel, haben wir endlich in einer unzensierten Ausgabe und in einer hervorragenden Übersetzung erhalten. Das Buch ist immer noch aufregend. Immer noch? Manche dieser poetischen Geschichten aus den zwanziger Jahren verstehen wir heute besser als früher.« Marcel Reich-Ranicki
