Hans Holzer war ein Pionier der paranormalen Forschung, dessen umfangreiches Werk sich Themen wie Geister, das Leben nach dem Tod, Hexerei und außerirdische Wesen widmete. Mit seinem einzigartigen Ansatz und seiner intensiven Feldforschung an weltbekannten Spukorten erforschte er die Grenzen zwischen unserer Welt und „der anderen Seite“. Holzers Vermächtnis liegt in seinem unermüdlichen Streben, das Unbekannte zu verstehen und seine Entdeckungen durch seine zahlreichen Publikationen einem breiten Publikum zugänglich zu machen.
This reprint of Holzer's classic work documents locations where he had personally investigated ghosts, often with the assistance of a psychic. For each location he details who the ghosts were, and why they were found at each location
This volume examines the future directions of Czech international policy through an interdisciplinary analysis of both historical and current Russian-Czech relations. It analyses Czech relations with Russia based on their historical heritage underpinned by the superpower’s behaviour and interests in the Central European region. The book’s central theme is the current Czech security dilemma in which the Czech political community perceives Russia as a security threat, but also would prefer to cooperate with Russia to ensure its security. The authors give a full overview and explanation of Czech-Russian relations, while also explaining the current dilemmas within the Czech Republic’s political, cultural and economic community.
Publikace autorů z Masarykovy univerzity v Brně představuje koncentrovaný pohled na současnost a minulost české politiky. Zachycuje klíčové vývojové trendy posledních desetiletí a století a také analyzuje, jak politiku a politický systém ovlivňuje dědictví z komunistické i předkomunistické éry. Autoři tím výrazně reflektují skutečnost, že v dramatických změnách sametové revoluce a následných letech je možné najít řadu souvislostí, které pomáhají vysvětlit dnešní stav naší politiky.
Kniha se zaměřuje na komplexní popis a charakteristiku základních aspektů politického systému postsovětského Ruska od roku 1989. Autor preferuje deskriptivní a empiricko-analytické metodologické přístupy, přičemž výběr tématu „optimismus“ ohledně transformace Ruska naznačuje určitý normativní pohled. Text se věnuje institucionálnímu subsystému ruské politické soustavy, analyzuje struktury politické moci, jejich kompetence, vzájemné vazby a modely komunikace podle základních norem ruského státu. Kromě rozboru státních institucí se zkoumá federální uspořádání Ruska a vztahy mezi centrem a regiony, stejně jako počáteční formy ruské soustavy organizovaných zájmů a proces politického stranictví. Kniha se však nezabývá jednotlivými „poli“ současné ruské politiky, s výjimkou reorientace zahraničněpolitické a bezpečnostní doktríny. Text překračuje úzký konstituční rámec a pokouší se o celistvější zobrazení hybných sil ruského veřejného života, včetně tradic ruské politiky v carské a bolševické éře a analýzy rolí a motivací vněsystémových aktérů. Tento „zainstitucionalizovaný“ pohled podle autora přispívá k lepšímu pochopení specifik postsovětského Ruska a míry konsolidace politického systému, což by nemělo uniknout pozornosti českého čtenáře.
Anotace Demokracie a lidská práva se zdají být v západním společenskovědním diskursu i politické praxi těsně propojenými pojmy. Je ovšem jejich blízkost skutečně tak očividná? Ve smyslu této otázky je základním cílem monografie analyzovat význam a důsledky proměn diskursu demokratizace a lidských práv pro současné sociopoliticképrocesy, a to s přihlédnutím a důrazem na realitu střední Evropy. Kniha nejprve rozebírá metodologické výzvy současného výzkumu demokratizace a lidských práv a vymezuje klíčové termíny spjaté s nedemokratickými režimy a jejich demokratizací, dále rozebírá jejich vývoj „po“ demokratizaci, tedy směřování některých demokratizujících se režimů spíše k režimům hybridním, včetně jejich poměru k dodržování lidských práv. V dalších kapitolách autoři kladou základní otázky po smyslu a definici demokracie, jejích různých formách a koncepcích, podrobně rozebírají lidská práva, proměny jejich zdůvodnění v různých obdobích a různých školách politické filozofie a zaměřují se i na otázku konstitucionalismu a jeho propojení s demokracií a lidskými právy. Druhá část knihy je zaměřena na konkrétnější a praktičtější problémy: vztah voleb a demokratizace, demokratizaci a lidská práva pohledem současných základních teorií mezinárodních vztahů či sekuritizaci lidských práv a demokracie. Poslední kapitola se zaměřuje na otázku, do jaké míry s sebou demokratizace států střední Evropy přinesla porušování některých lidských práv a jak je posuzovaly ústavní soudy těchto států a Evropský soud pro lidská práva.
Kniha si klade za cíl zaplnit mezeru v české společensko-vědné produkci, která spočívá v absenci textu věnovaného vývoji pol. systému v českých zemích od konstitučních experimentů v letech 1848-1849 až do pádu reálně socialistického režimu v roce 1989.
Kniha poskytuje čtenářům přehledný a ucelený soubor informací o vývoji jednotlivých stranicko-politických aktérů v postkomunistických evropských zemích v období od konce osmdesátých let dvacátého století do samého počátku století jedenadvacátého. Vedle teoretického uvedenído problematiky klasifikace stranických rodin v postkomunistickém kontextu tvoří knihu dvě desítky studií, které představují shrnujícím způsobem stranické systémy a jednotlivé politické strany dvaceti států čtyř postkomunistických areálů: středoevropského, pobaltského, postsovětského a balkánského.
Publikace se z politologického hlediska zabývá specifickou rolí komunismu v českém politickém systému v 90. letech. Předmětem analýzy je především KSČM a další organizace, které s ní jsou nebo byly spojeny či se nějakým jiným způsobem kekomunistickým východiskům hlásí.
Demokracie a lidská práva jsou v západním diskursu a politické praxi často považovány za úzce propojené pojmy. Cílem monografie je analyzovat význam a důsledky proměn diskursu demokratizace a lidských práv pro současné sociopolitické procesy, zejména ve střední Evropě. Kniha se nejprve zaměřuje na metodologické výzvy výzkumu demokratizace a lidských práv, vymezuje klíčové termíny spojené s nedemokratickými režimy a jejich demokratizací a zkoumá vývoj po demokratizaci, kdy některé režimy směřují k hybridním formám s ohledem na dodržování lidských práv. Autoři kladou otázky po smyslu a definici demokracie, jejích formách a koncepcích, a podrobně rozebírají lidská práva, jejich proměny v různých obdobích a školách politické filozofie, včetně konstitucionalismu a jeho vazby na demokracii a lidská práva. Druhá část knihy se věnuje konkrétnějším problémům, jako je vztah voleb a demokratizace, pohled na demokratizaci a lidská práva z perspektivy současných teorií mezinárodních vztahů a sekuritizaci lidských práv a demokracie. Závěrečná kapitola zkoumá, do jaké míry demokratizace ve střední Evropě vedla k porušování lidských práv a jak na to reagovaly ústavní soudy a Evropský soud pro lidská práva.
