František Červinka Bücher

Psychologie pro soudce, advokáty, státní zástupce, vyšetřovatele, kriminalisty, policisty a pro všechny, kteří se v souvislosti s trestným činem dostanou do kontaktu s policií a soudy.

Přednášky jsou odrazem složitých zápasů o charakter a kulturu národa v těžkých časech nacistické okupace, a to i řady skutečností, které tuto podobu předurčovaly již v době prvorepublikové a mnohé došly opodstatněných interpretací po lednu 1968. // Autor upíná pozornost k otázce svobody a odpovědnosti, což ilustruje na Fillově knize O svobodě. Zde se zabývá podmíněností šest let trvajících kompromisů s nepřítelem, a neklade jen otázku, co je to svoboda člověka, ale, co je člověk sám, jaké má naděje ve svém zápase proti světu cynizmu, nízkosti a brutality. // Přednášky vznikly v letech 1969-1970 a vyšly původně v samizdatu v r. 1976.

První české vydání studie známého historika, původně vydané v r. 1968 v Londýně.

"Die Feuer brannten. Auf dem Opernplatz in berlin. Auf dem Königsplatz in München. Auf dem Schlossplatz in Dresden. Vor der Bismarcksäule in Dresden. Auf dem Römerberg in Frankfurt. SIe loderten in jeder deutschen Universitätsstadt", schrieb Erich Kästner über den 10. Mai 1933. Am späten Abend dieses Tages wurden Zehntausende Werke verfemter AUtoren im Zuge groß inszenierter Bücherverbrennungen von den Nationalsozialisten den Flammen übergeben. Bis 1945 sollten die Nazis den Besitz un die Lektüre der Werke von über 4000 Autoren unter Strafe. Ihre Bücher wurden verboten! Die "Aktion wider den deutschen Geist", die sich vor allem gegen jüdische, marxistische und pazifistische Schriftsteller richtete, war ein Fanal, welches das barbarische WEsen des Nationalsozialismus schon 1933 offenlegte. Denn wer Bücher verbrennt, verbrennt auch Menschen! Bild und "Vorsicht Buch!" präsentieren in der "Bibliothek der verbotenen Bücher"! eine Auswahl der größten Literaturklassiker...

Autor této kulturně historické studie se ve své práci snažil vyhnout vlivům ideologických schémat a kolísajícího emocionálního zaujetí. Jde mu především o postižení struktury osobnosti historiografa, muzikologa a politika, u něhož se střídaly dominanty člověka kritického i věřícího,romantického vykladače našeho obrození a vědce, a kriticky rozebírá vztah Z. Nejedlého k Janáčkovi, Jiráskovi, Smetanovi, Šaldovi i T.G. Masarykovi a jeho názory na celou řadu politických, vědeckých a kulturních problémů. Životopisná data Z. Nejedlého připravil Karel Bolomský. Závěrečnou stať “Osobnost Zdeňka Nejedlého“ napsal F.X. Šalda. 1. vydání.