Miroslav Šedina Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)

Studie předkládané v této publikaci vycházejí z dosavadní práce autora nad textem Órigenovy apologie Proti Kelsovi, v níž Órigenés odpovídá na kritiku křesťanského náboženství z pera platónského filosofa působícího na sklonku 2. stol. po Kr. Autor se ve třech studiích zabývá způsobem, jakým Órigenés odpovídá na pomluvy o nemanželském původu Ježíše, vyvrací Kelsovo obvinění křesťanů z magických praktik a v konfrontaci s Kelsovým podáním Ježíše jako žebravého tuláka se pokouší vyložit filosofické rozměry jeho příběhu.

Studie předkládané v této publikaci vycházejí z dosavadní práce autora nad Órigenovými texty. Zabývají se dvěma klíčovými tématy jeho myšlení: otázkou, jakou míru svobody zakouší lidská vůle ve světě ovládaném Boží prozřetelností, a na ni úzce navazujícími úvahami o povaze náboženské vnímavosti, která křesťanům umožňuje vystihnout Boží záměry mnohem lépe, než to dokázali pohanští básníci a filosofové.

Studie předkládané v této publikaci navazují na autorovy dřívější úvahy o vztahu filosofie a básnického mýtu v rámci klasické řecké literatury. Stejné téma je nyní nahlédnuto z perspektivy rodící se křesťanské filosofie. Způsob, jakým se Klement Alexandrijský pokouší využít některých klasických postav řeckých mýtů, jako je Prométheus, Hermés či Dionýsos, k objasnění svého pojetí biblických dějin spásy, nám ukazuje, do jaké míry mohlo původní schéma mytického příběhu ovlivnit formování křesťanské duchovní tradice.

Komentovaný řecko-český výbor z Filónových prací, které vycházejí z výkladu prvních kapitol biblické knihy Genesis. Uspořádal, přeložil a poznámkami opatřil M. Šedina.

Tři studie věnované Homérově Iliadě, Euripidovým Bakchantkám a Platónovu dialogu Symposion. Autor v nich ukazuje způsob, jakým řecká poetika využívala při formování svých básnických mýtů jejich původního rituálního pozadí.