Helena Krejčová Bücher

English, Czech (translation)

Edice dokumentů. První vydání dosud nalezených seznamů 225 vězňů terezínského ghetta, které nacistická moc zařadila do kategorie tzv. prominentů, je uvedeno obsáhlou studií Heleny Krejčové a vybaveno rozsáhlým poznámkovým aparátem se všemi dostupnými informacemi o osudu těchto lidí.

Die autobiographischen Aufzeichnungen enthüllen die moralische und geistige Pervertierung, die im Deutschland Hitlers und Himmlers unter vielen ehrgeizigen Anhängern des Regimes stattfand. Auschwitz, ein Konzentrations- und Vernichtungslager, wurde nach dem deutschen Überfall auf Polen im Zweiten Weltkrieg errichtet. Im Mai 1940 übernahm Rudolf Höß, damals SS-Obersturmbannführer, den Ausbau des Lagers, das er dreieinhalb Jahre lang kommandierte. Auschwitz war eines der größten Vernichtungslager des Dritten Reiches und bestand bis Januar 1945. Höß wurde am 2. April 1947 vom polnischen Obersten Volksgericht zum Tode verurteilt und am 16. April 1947 in Auschwitz hingerichtet. Seine Laufbahn begann in Dachau, führte über Sachsenhausen nach Auschwitz und endete 1945 in der Zentrale der „Inspektion KL“. Er berichtet von der maschinell und „hygienisch“ organisierten Ermordung von Hunderttausenden, die aus ganz Europa nach Auschwitz transportiert wurden. Höß schildert die Entstehung, Organisation und Entwicklung der Konzentrationslager, insbesondere seine Tätigkeit in Auschwitz. Dabei bemüht er sich um Exaktheit und Sachlichkeit und zeigt sich nicht als sadistischer Henkersknecht, sondern als ein Mann, der Ordnung und Disziplin schätzte und bereit war, auch die unmenschlichsten Befehle zur Zufriedenheit seiner Vorgesetzten auszuführen.

Tato publikace představuje jeden z výsledků činnosti Centra pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí II. světové války, jež bylo v návaznosti na mezinárodní dohody zřízeno vládou České republiky, aby se zabývalo výzkumem této problematiky. V úzké spolupráci s Uměleckoprůmyslovým museem v Praze se pracovníkům Centra podařilo dohledat a identifikovat několik set předmětů z porcelánu, skla, kovu, dřeva a dalších uměleckoprůmyslových sbírek, jež původně patřily židovským obětem z protektorátu. Podrobně byly popsány nejen předměty dochované v Uměleckoprůmyslovém museu, ale i předané jiným institucím. Na základě transportních čísel, podle nichž byli majitelé sbírek deportováni do Terezína, se podařilo určit část původních vlastníků a přiblížit i jejich životní osudy. Činnosti německé Treuhandstelle, která ukradené umělecké sbírky za války spravovala, je věnována obsáhlá odborná studie. Knihu doplňují informace o místech, kde se uloupené předměty skladovaly, a především asi tisíc barevných fotografií identifikovaných uměleckoprůmyslových výrobků dokládajících svědectví o zločinu, který se alespoň tímto způsobem dostává do povědomí veřejnosti.

Katalog výstavy pořádané u příležitosti 80. výročí od zavedení norimberských zákonů v Protektorátu Čechy a Morava

České země jako multietnická společnost: Češi, Němci a Židé ve společenském životě českých zemí 1848-1918.