Aleš Binar Bücher

Kravaře představují významné sídlo na Hlučínsku. Publikace popisuje a analyzuje dějiny města včetně přidružených obcí v období od konce druhé světové války do současnosti.

Publikace pojednává o událostech tzv. Sametové revoluce ve městě Opavě a na Opavsku. Metodologicky je založena na osobních zpovědích účastníků tohoto převratu.

Publikace je detailní deskripcí a analýzou hospodářského a sociálního vývoje regionu Hlučínsko od konce druhé světové války po pád komunistického režimu v Československu. V práci se autor snaží mj. dokázat, že mezi roky 1945 a 1989 výrazně postoupila hospodářská dezintegrace regionu, čímž negativně zasáhla do vývoje procesu utváření a udržování hlučínské kolektivní identity.

Dějiny druhé světové války zahrnují jak významná vítězství, tak ostudné porážky, přičemž první fáze bitvy o Francii na jaře 1940 ilustruje obojí. Zhroucení obrany a potupná kapitulace zasáhly francouzskou společnost hluboce, zatímco úspěch nacionálně socialistického Německa zásadně změnil mocenský řád v Evropě a umožnil nacistickému režimu rozvíjet agresi. Paradoxně se na německém vítězství podílelo i Československo, a to neúmyslně, když po jeho okupaci v roce 1939 Wehrmacht ukořistil československé vojenské techniky, včetně lehkých tanků vz. 35 a vz. 38. Tyto tanky však nebyly nasazeny jako samostatné jednotky, ale spolu s dalšími obrněnými vozidly a různými druhy vojsk. V publikaci se popisuje bojové nasazení vojenských svazků, které měly ve výzbroji československé tanky, konkrétně 6., 7. a 8. tanková divize. Zaměření je na nasazení těchto divizí jako celků, přičemž se ukazuje, že podle německé doktríny nebylo možné provádět samostatné operační nasazení tanků. Publikace se soustředí na klíčovou fázi západního tažení, kdy byl realizován plán „Žluť“ (Fall „Gelb“), od 10. května do 4. června 1940.

Publikace Ozbrojené síly a československý stát na příkladech vybraných témat z historie mapuje klíčové okamžiky ozbrojených sil československého a českého státu, a to od první světové války přes meziválečné období, druhou světovou válku a poválečnou éru až po nejnovější dění. O celkovém záběru knihy svědčí, že má dohromady 451 stran a tvoří ji 29 kapitol. Namátkou je možno upozornit alespoň na méně známou problematiku; za pozornost tak určitě stojí téma civilní protiletecké ochrany v meziválečném období, operační záměry československého vrchního velení v roce 1938, spolupráce československých zpravodajců se britskými tajnými službami, záměry vojenského využití československého opevnění roku 1945, dění v československé armádě v průběhu sametové revoluce či zapojení Armády České republiky do mise ISAF anebo realizace programu POKOS.