Jan Jindra Bücher

Reportážní fotografie Jana Šibíka z roku 1989. Pád Berlínské zdi, revoluce v Československu, revoluce v Rumunsku.

Monografie fotografa Jana Jindry, který vytvořil v osmdesátých letech minulého století několik fotografických cyklů, které se v mnohém odlišují od tehdy výrazné vlny české dokumentární fotografie. Sugestivně v nich pojmenoval výrazné fenomény doby, která nebyla zdaleka tak líbezná, jak nám ji líčí socialistické seriály. Vyhledával témata, která vypovídala o rozpadu hodnot v době normalizace a rozporech mezi oficiálními proklamacemi a každodenními životy. Někdy ironizuje nepříliš utěšené stránky tehdejšího života (Jídelní a lůžkové vozy, Jižní Město, Přijímač). Jindy situaci ještě více vyhrocuje použitím tvrdého blesku a přítomným humorem (Silvestry v hotelu Jalta, Chalupáři). Později zachytil listopadové události roku 1989 a odchod sovětské armády. Teprve odjezdem okupačních vojsk osmdesátky definitivně končí. Kniha s rozsahem 160 stran a výběrem 99 fotografií zachycuje svět osmdesátých let v Československu. Fotografie uvadí odborný text Tomáše Pospěcha, fotografického kurátora a editora publikace. Knihu uzavírá rozhovor s fotografem Janem Jindrou.

Rainer Maria Rilke a jeho svět ve fotografii. Úvodní text Alena Bláhová. Fotografie Jan Jindra.

Kniha Heavy metal Milovice představuje sto osmdesát fotografií Jana Jindry, který na začátku devadesátých let obrazově zachytil zvláštní svět tohoto posádkového města. Fotografie doprovází rozhovor Vladimira 518 s Michaelem Kocábem, předsedou Parlamentní komise pro dohled nad odsunem sovětských vojsk. Michael Kocáb vzpomíná na okolnosti odchodu armády, která tu „dočasně“ pobývala od okupace v roce 1968. Kniha vychází k 25. výročí odchodu sovětských vojsk z Československa.

Brožurka, která slouží jako průvodce Prahou se zaměřením na osobnost Franze Kafky, to znamená na domy, kde žil nebo které navštěvoval. Každá z jedenačtyřiceti položek je ilustrována, na konci je mapa Prahy s vyznačenými místy.

Autorka sestavila pozoruhodného průvodce po místech spjatých se životem Franze Kafky. Šest desítek hesel představuje kromě pražských domů, ulic a prostranství také mnoho měst, obcí a oblastí v Čechách a na Moravě, ale nechybí ani lokality ve Vídni, v Paříži, v Německu a jinde. Kromě různých zajímavých postřehů a informací o Kafkově životě autorka podává zprávu také o dnešním stavu uvedených míst. Text provázejí fotografie Jana Jindry.

„Kafka? To byl ten spisovatel, kterého nebavila úřednická rutina a celý život strávil v Praze?“ Opak je pravda. Novinářka Judita Matyášová a fotograf Jan Jindra odhalují jiného Kafku. Zvídavého mladého muže, který se zajímal o zdravý životní styl, fascinovala ho moderní technologie a velmi rád cestoval. Jeho cestovní deníky jsou plné živých popisů toho, co zažíval při objevování Evropy. Od roku 2003 autoři knihy navštívili 70 míst v Česku, Rakousku, Německu, Itálii, Švýcarsku a Francii, která jsou s Kafkou spojená. Jednotlivé lokality vypátrali podle indicií v autorových denících a dopisech. Zajímalo je, proč se Kafka vydal mezi vyznavače nudismu do německého Jungbornu nebo co ho zaujalo během návštěvy Paříže. Kupodivu nikoliv Eiffelova věž, ale jízda metrem! A proč jej fascinoval let aeroplánů v Itálii? Publikace S Kafkou na cestách však není jen průvodcem po místech, která navštívil během dovolené nebo služebních cest. Je také pozvánkou do světa slavného literáta, který jste zřejmě doposud neznali. A zároveň inspirací pro vlastní cestovatelské výpravy.

Komiks z fotografií ze stejnojmenného filmu z roku 1993.

Die Entstehung dieses nicht vollendeten Werkes – vom Sommer 1914 bis zum Ableben des Autors im Juni 1924 – war von besonders prägnanten Phasen in Kafkas Leben gekennzeichnet. Im Juli 1914 fand die Auflösung der Verlobung mit Felice Bauer statt. Sowohl die Verlobung als auch die Entlobung waren für Kafka mit starken Schuldgefühlen verbunden. Eine abschließende Aussprache hierzu im Berliner Hotel Askanischer Hof in Anwesenheit von Freunden hatte Kafka als „Gerichtshof“ empfunden. Unmittelbar danach begann er mit der Arbeit zum Process. Der Erste Weltkrieg brach aus. Ab dem Herbst 1914 wohnte Kafka erstmals unabhängig von seinen Eltern in einem eigenen Zimmer. Seine Arbeit schritt zunächst gut voran, in zwei Monaten entstanden rund 200 Manuskriptseiten, kam aber – wie bei ihm häufig – bald zum Erliegen. Er beschäftigte sich nun u. a. mit der Erzählung In der Strafkolonie. Der Process entstand nicht in linearer Abfolge: Es lässt sich nachweisen, dass Kafka zuerst das Eingangs- und das Schlusskapitel niederschrieb, danach schrieb er an einzelnen Kapiteln parallel weiter. Anfang 1915 wurde der Roman dann unvollendet beiseitegelegt und nie vollendet. Kafka schrieb den Process in Hefte, die er auch für die Niederschrift anderer Texte verwendete. Diese Blätter hat er später herausgetrennt und sie nach Kapiteln und Fragmenten neu sortiert, ohne dabei eine bestimmte Reihenfolge der Teile festzulegen.

Podívejte se, jak vznikají skutečně profesionální reklamní a produktové snímky. Zkušený fotograf popisuje na příkladech skutečně realizovaných zakázek pozadí vzniku jednotlivých snímků a zároveň odhaluje tvůrčí postupy, které nejčastěji využívá. Sledujte celé workflow od návrhu layoutu, přes schvalování s klientem až po fotografování ve studiu nebo venkovních lokacích.