Marek Otisk Bücher

Focusing on Gerbert of Aurillac, also known as Pope Sylvester II, the book explores his contributions to both theoretical and practical arithmetic. It provides a thorough examination of his scientific letters and other writings, highlighting his belief in arithmetic as the foundation of all sciences and a means to attain wisdom. Through this analysis, the text delves into Gerbert's philosophical insights and practical applications of numbers, showcasing his significant role in the development of mathematical thought.

Kniha se na vybraných tématech myšlení 10. a 11. století věnuje důležitosti peripatetické tradice v rámci tehdejšího (nejen) filosofického dialogu. Postupně se věnuje konceptu sedmi svobodných umění a snaze o začlenění filosofie do tohoto konceptu, otázce dělení věd (filosofie), rozvoji dialektiky (logiky) a užívání dialektických postupů v nejrůznějších oblastech lidských teoretických aktivit této doby, filosofii jazyka (sémantice), opětovně především se zřetelem na nepřehlédnutelnou roli Aristotelových spisů (především Kategorií, ale také důležitost díla O vyjadřování), sporu o univerzálie, především pak tzv. vokalismu, ovšem stranou pozornosti nezůstávají ani teologické přesahy raně nominalistických koncepcí, které vedly např. ke sporu o výklad trojjedinosti Boha. Na závěr je řešen problém, který je na jedné straně inspirován Aristotelovým pojednáním O vyjadřování, zároveň je v něm bytostně přítomná rovněž náboženská pravda výklad omnipotence boží. S tímto tématem úzce souvisí úvahy o determinaci a svobody lidské vůle, budoucích náhodných a svobodných událostech, předvědění a předurčení, spravedlnosti a neměnnosti Boha atp.

Klášterní škola v Le Bec/ Lanfrank z Pavie a Anselm z Canterbury

Tato fotopublikace s fotografiemi Petra Sikuly přibližuje čtenářům ostravský městský obvod Poruba.

Kniha se zabývá problematikou utváření metafyziky jako vědy v arabském prostředí a následnou recepcí těchto trendů v latinské středověké filosofii. Ve druhé části následují překlady vybraných pasáží Ibn Sínovy Knihy o první filosofii neboli božské vědě a Ibn Rušdovy Epitomé k Aristotelově Metafyzice, včetně latinských znění obou vybraných částí.

Zevrubná studie se věnuje osobnosti Gerberta z Aurillacu, který pod jménem Silvestr II. zastával v letech 999–1003 papežský úřad. Tento učenec je již od přelomu 10. a 11. století nezřídka uváděn v souvislosti s ďábelskou pomocí, která mu umožnila získat neobvyklé vědění na poli sedmi svobodných umění i výrazně usměrnila jeho kariéru v církevní správě (opat v Bobbiu, arcibiskup v Remeši a Ravenně, papež). Kniha nabízí představení nejznámějších variant legend o jeho životní pouti, včetně pokusu o výklad téhož bez zmínek o aktivním ďáblově zásahu, a dále se podrobněji zabývá filosofií a vědou na přelomu prvního milénia, s hlavním důrazem na témata, jimž Gerbert věnoval pozornost nebo je s nimi tradičně spojován jeho věhlas (spor o rozdělení filosofie, disputace o predikaci, abakus a abacistické počtářské umění, astronomické pedagogické přístroje, uvedení astrolábu na latinský křesťanský Západ, horologium).

V poslední třetině 10. století se na křesťanských latinských školách začíná opětovně užívat matematická počtářská pomůcka zvaná abakus. V této knize jsou bilingvně latinsko-česky publikovány dva texty o způsobech počítání na abaku od dvou hlavních představitelů abacistické metody, Gerberta z Remeše a Bernelina ml. z Paříže. Edici předchází úvodní studie seznamující s tradicí abacistického počtářství na latinském křesťanském Západě a knihu završují přílohy, v nichž jsou graficky zachyceny výpočty na abacistické desce, jak je ve svých dílech oba středověcí autoři popsali.