Kateřina Volková Bücher

Vydáno k 20. výročí úmrtí Anny Kvapilové, toto dvojjazyčné vydání je poctou její osobě a obětavým Norům, kteří pomáhali Čechoslovákům v exilu. Anna Kvapilová (1905-1992) se narodila ve Vísce u Sedlčan a po svatbě s PhDr. Bohumilem Kvapilem v roce 1925 pracovala v hudebním oddělení pražské knihovny. V letech 1939-1941 se zapojila do protinacistického odboje, byla zatčena a vězněna v Ravensbrucku, kde navázala přátelství s norskými vězenkyněmi a naučila se jejich jazyk. Po osvobození ušla 360 km pěšky k československé hranici. V Praze se stala spolupracovnicí Milady Horákové a podílela se na činnosti Svazu národní revoluce. V roce 1946 se zúčastnila mezinárodního sjezdu protifašistických odbojářů v Paříži a v roce 1947 poděkovala Norsku za pomoc českým ženám po válce. Po návratu do Norska se zapojila do humanitární organizace, která pomáhala uprchlíkům a organizovala ozdravné pobyty pro jejich děti. Navzdory zdravotním problémům se Anna Kvapilová dožila pádu komunistického režimu a zemřela v Oslu v roce 1992. Prezident Václav Havel jí udělil řád TGM za humanitární práci a starosta Osla jí v roce 1985 udělil stříbrnou medaili za celoživotní činnost. Knihu sestavila Kateřina Volková a vydala ji knihovna Libri prohibiti v Praze.

Jejich život vypadal jako splněný sen. Byli mladí, zamilovaní a brzy se z nich stala šťastná rodina. Jenže za zavřenými dveřmi se jejich pohádka pomalu a tiše rozpadala. Láska slábla, objetí byla vzácná, pohledy prázdné a ticho mezi nimi stále hlasitější. Ve vzduchu viselo tíživé "něco", co je pomalu oddělovalo. Ondra v sobě léta dusil pravdu, která nakonec musela ven. Pravda, tak bolestivá a zároveň i osvobozující, která změnila život všem. Pro Kateřinu to byla rána, která zničila všechno, čemu věřila. Zůstala sama se zlomeným srdcem a tisícem otázek. Byla to cesta plná hořkosti, ale i nového poznání. Musela se rozhodnout, zda se utopí v bolesti, nebo najde sílu a společně vybudují něco nového. Něco, co by mohlo být jiné, ale stále plné lásky a respektu. Jak se vyrovnat s přiznáním, které zničí všechny vaše představy? Lze proměnit manželství v přátelství a zůstat rodinou, i když už nejste pár? A jak osvobozující je odpustit a začít znovu dýchat?