Milena Hübschmannová Bücher

Životopisná mozaika z prostředí romské menšiny. Vyprávění s fantaskními prvky, ale také výpověď ženy, která prožila dvě totality a zápasí o svou tradiční víru. "Její jméno působilo jako hvězda naděje, která vyvede romský lid z bludného kruhu nepochopení mezi Romy a gádži. Elena Lacková (* 22. března 1921 ve Veľkém Šariši - 1. 1. 2003 v Košicích) napsala první romskou hru, nacvičila ji se svými příbuznými v chatrči cikánské osady; psalo se o ní s obdivem v novinách, pozdvihla romipen z bláta ignorantského opovržení... Znovu jsem začala za Ilonou jezdit v roce 1976... A Ilona vyprávěla. Vyprávěla věci, o kterých nemluvila, když byl její muž naživu. Nic špatného - pouze uvolněné zvažování a hodnocení vlastního života. Bylo to fantastické a já začala natáčet. Natáčely jsme celé dlouhé večery, týden, deset dní, po celou dobu, co jsem u ní bydlela... Ilonina životopisná a zároveň etnologicky nesmírně zajímavá vyprávění jsem jezdila natáčet několikrát za rok po dobu osmi let. Průběžně jsem je přepisovala z magnetofonu a narůstaly mi stránky a posléze i fascikly romských textů. Při přepisování jsem znovuprožívala trans jako při Ilonině vyprávění. Zároveň jsem čím dále tím více pociťovala, že se nesmírně proviním na Iloně, na Romech i na Neromech, pokud její výpověď nesdělím dál."

Kniha duchovního učitele, zakladatele systému Jóga v denním životě, podle něhož cvičí lidé po celém světě, nás podrobně seznamuje s působením našich energetických center a v nich obsažených skrytých sil, které určují náš osud. Praktikováním jeho systému jógy se mohou probudit a otevřít naše vnitřní silová centra. S jejich pomocí se nám podaří to, co si tak usilovně přejeme - žít smysluplným životem v harmonii, míru a štěstí. Autor nás v této knize seznamuje s charakteristikou osmi hlavních lidských energetických center (čaker) a nabízí nám hluboký vhled do pochopení jejich funkce a významu pro náš život. Vede nás krok za krokem na cestě dovnitř nás samých a popisuje nám, jak nalézt a využít skryté síly dřímající v energetických centrech k duchovnímu rozvoji a ke sjednocení s naším skutečným Já. Kniha popisuje také jinak málo zmiňovanou bindu čakru, jedno z nejpozoruhodnějších a nejdůležitějších energetických center v lidské bytosti. Lidé vždy snili o objevení "elixíru mládí". Tento elixír mládí, vitality a zdraví se skrývá v Bindu čakře a pomocí určitých cvičení může být objeven a využit.

Sedmileté romské dívence neříkají doma Velká hlavo pro nic za nic. Je zvídavá, tvrdošíjná, nápaditá. V rodné osadě na Slovensku, kde ve třicátých letech 20. století prožívá své spokojené dětství, je proto neobyčejnou a nepřehlédnutelnou figurkou. Jak ale uspět ve škole, když chudírodiče nemají ani na tužku a pro romské děti je ve třídě přísně vyčleněna zadní lavice? Kde vzít při tom všem na drahý lístek do cirkusu? Pomůže svatý Jeníček, nebo vlastní vynalézavost? Souběžný romský text. Tera Fabiánová (1930–2007) ve své autobiografické próze přibližuje život na slovenském venkově před druhou světovou válkou. Pohledem neposedné a věčně pozitivní hrdinky citlivě dětem přibližuje, jaké to je, když vás okolí nevnímá jako sobě rovného a vy toužíte být stejný, protože všichni jsme přece především lidé.

Autorka ve své knížce hovoří o ochotě a schopnosti se dorozumět, o síle stereotypu, o nehumánních a humánních reakcích na odlišnost o mylné iluzi civilizační nadřazenosti a o tom, jak se začala učt romsky.

Od sedmdesátých let minulého století vznikal pod vedením Mileny Hübschmannové dosud nejrozsáhlejší a nejsouvislejší soubor vzpomínek Romů na období druhé světové války. Jeho vydání, nazvané podle dobového gardistického hesla „Po židoch cigáni“ a rozdělené do dvou dílů, uvádějí předmluvy věnované historickému nástinu pronásledování Romů za nacismu, situaci na Slovensku v letech 1939–1945, objasňující postup při sbírání a redakci jednotlivých memorátů a uvádějící možnosti odškodnění romských obětí nacistické totality. První díl obsahuje výpovědi více než šedesáti převážně romských pamětníků ze Slovenska o letech 1939–1944 (do Slovenského národního povstání), tematicky rozčleněné na šest oddílů: I. Ghettizace a ostrakizace Romů, II. Romové v armádě, III. Romové v pracovních táborech, IV. Romové za jihomoravskou hranicí, V. Vztahy mezi Romy a Židy na východoslovenské vesnici před druhou světovou válkou a dopad genocidy Židů na Romy, a VI. Romové v partyzánském hnutí a ve Slovenském národním povstání. Hodnotu souboru nejen jako zdroje pro historické, ale i etnologické a jazykovědné poznání zvyšuje skutečnost, že většina rozhovorů s pamětníky byla vedena v romštině a kniha obsahuje jak výpovědi v originále, tak jejich překlady.

Život božského Mistra šrí Maháprabhudžího Životopis božského Mistra šrí Maháprabhudžího napsal jeden z jeho nejbližších žáků. Ti, kdo měli možnost se s ním setkat, ho nazývali „vtělením vesmírné lásky a moudrosti“. Byl to jogín z Rádžastanu, jehož život byl naplněn událostmi, které přesahují lidské chápání. Autor popisuje v knize projevy Maháprabhudžího jasnozřivosti, telepatie, uzdravování nemocných, přivolávání deště a další zázraky, jichž byl za 23 let, kdy pobýval v jeho blízkosti svědkem. Lidé sobečtí, domýšliví a vzpupní se po setkání s Mistrem měnili v bytosti, které si začaly uvědomovat, co to znamená být člověkem