Fosco Maraini Bücher
15. November 1912 – 8. Juni 2004
Fosco Maraini war eine faszinierende Persönlichkeit, dessen Lebensweg Kunst, Anthropologie und Abenteuer miteinander verband. Als talentierter Linguist und Ethnograph tauchte er tief in das Studium östlicher Kulturen ein, insbesondere Tibets und Japans. Seine literarischen Werke, oft inspiriert von seinen ausgedehnten Reisen und Begegnungen mit fernen Zivilisationen, erforschen tiefgründige Themen der menschlichen Existenz. Marainis unverwechselbarer Stil zeichnet sich durch präzise Beobachtung und eine poetische Sensibilität aus, die den Leser in exotische Landschaften entführt.
Podrobné vylíčení cest po jižním Tibetu, které italský antropolog a fotograf Fosco Maraini podnikl v letech 1937 a 1948, patří dnes k nejvýznamnějším dokumentům o životě Tibetu a jeho obyvatel před čínskou invazí z počátku padesátých let. Marainiho vyprávění, zachycující vedle množství přírodních, historických, kulturních a náboženských poznatků také řadu setkání s tibetskými učenci, mnichy, aristokraty i prostými rolníky a pastevci, je přitom výsledkem vzácného spojení odborné erudice s lidskou citlivostí, s nimiž autor přistupuje k předmětu svých pozorování a úvah. Samostatnou kapitolou je soubor několika desítek doprovodných fotografií, které jsou dnes v mnoha případech jediným dokladem tibetských náboženských artefaktů nenávratně zničených během čínské okupace. Knihu doplňují autorovy nové poznámky k jednotlivým původním kapitolám a stručný nástin tibetského buddhismu a dějin Tibetu od nejstarších dob až do současnosti.
Il gioco dell'universo. Dialoghi immaginari tra una padre e una figlia
- 191 Seiten
- 7 Lesestunden
Leggendo, riflettendo sui taccuini di Fosco Maraini - grandi pagine a quadretti ricoperte da una grafia minuta e serena - Dacia ricostruisce la personalità del padre: "Come cominciare un tuffo dentro questi taccuini paterni, che sono così vivi e ironici, che raccontano di sé parlando d'altro? Pullulano di osservazioni sul linguaggio, sulla storia, sulle religioni, sui costumi. Sono disseminati di poesie, di diari, di progetti narrativi mai portati a termine. Segno che la narrazione in lui era sempre latente, ma non arrivava al compimento."
