Petr Kyloušek Bücher

O mimoevropských frankofonních literaturách dlouho převládala v českém kulturním prostředí evropocentrická představa, že jsou to více či méně zajímavé odnože metropolitní francouzské kultury. Je přitom zřejmé, že svébytnost francouzsko-kanadské kultury tkví v její americkosti, ovšem americkosti neanglické a nehispánské – tedy v americkosti frankofonní. Menšinoví Franko-Kanaďané si v severoamerickém prostoru vyvzdorovali vlastní kulturní prostor a jejich jinakost patří k základům kanadské identity. Se severoamerickým prostorem jsou spojeni od 17. století. Jsou objeviteli prérií, jimiž prošli až ke Skalistým horám, jako první se vydali po Mississippi až k ústí v Louisianě.

Kolektivní monografie věnovaná dílu Milana Kundery navazuje na stejnojmennou mezinárodní konferenci konanou v Brně v roce 2009. Publikace spojuje příspěvky odborníků k jednotlivým aspektům díla Milana Kundery (Češka, Kosková, Richterová) se studiemi (literárních) historiků a teoretiků, kteří se vyslovují ke konkrétním problémům tvorby tohoto autora (Pavel, Steiner, Koten, Sládek), nechybí ani pohledy z jiných oborů (Scarpetta). Analyzováno je hlavně Kunderovo dílo beletristické, především v jeho estetických a ideových souvislostech, středem zájmu jsou též autorovy eseje a jeho celkový filozofický a kulturní odkaz, a to napříč uměleckými médii.

Boris Vian erkundet in "Liebe ist blind" grundlegende Fragen zu Sex und Liebe. Er beleuchtet verschiedene Perspektiven und Trugschlüsse, die mit diesen Themen verbunden sind. Einige Geschichten blieben zu seinen Lebzeiten unveröffentlicht und bieten sowohl für Kenner als auch für Neulinge eine fesselnde Lektüre.

Kniha v jednotlivých kapitolách traktuje významné aspekty kanadské identity, jak ji zkoumají jednotlivé humanitní vědy: politologie, právní věda, sociologie, filmová věda, lingvistika i literární kritika.

Monografie probírá problematiku mytologického románu na příkladu díla Michela Tourniera. Ty jsou nejprve analyzovány z hlediska mýtotvorby (sémantické postupy, motivická struktura, kompozice), poté z hlediska naratologie a nakonec jako součást kulturního a literárního kontextu 70.–90. let ve Francii.

Sborník příspěvků z konference konané při příležitosti 100. výročí narození profesora Otakara Nováka, literárního vědce a historika francouzské literatury. Sborník obsahuje osm literárněvědných studií. Studie jsou psány česky a slovensky.

Existuje globalizace i ve slovesné kultuře? Jak je tomu v románských literaturách? Jsou všechny kultury stejné? Přistupme k literaturám jako k prostoru kulturních ohnisek a položme si otázku kulturního spádu nikoli z hlediska center, nýbrž periferií, jejich rezistencí a schopnosti postavit proti centralitám obohacující inovace. Vztahy center a periferií jsou historicky proměnlivé, kulturní konfigurace se mění. To je i případ románských literatur — původní dominance Evropy přechází do fáze recepce a různorodého vlivu Amerik a Afriky na evropské literatury. A česká literatura? Není i v ní podobná interakce s evropským a mimoevropským prostorem?

Monografie analyzuje dějinné a literární podmínky vzniku literárního hnutí husarů (Nimier, Blondin, Déon, Laurent) v poválečné Francii a sleduje jeho rozvoj v kontextu 40. a 50. let 20. století. Charakterizuje jednotlivé aspekty jejich subversivní poetiky.

Anthologie de la littérature française du 19e siecle: poésie, théatre, prose. Výbor z francouzské literatury 19. století: poezie, divadlo, próza.