François Cavanna Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)

Ce volume, conçu comme une suite à Lune de miel, est le dernier livre sur lequel Cavanna a travaillé avant de mourir. Composé de chapitres assez brefs, le livre regroupe souvenirs et anecdotes qui évoquent à la fois la fin de vie de l’auteur et son passé (Charlie Hebdo, le S.T.O…). On y retrouve avec bonheur la gouaille réjouissante de Cavanna, sa grande gueule, ses coups de colère, ses élans d’affection, sa passion de la langue et de la littérature : un écrivain, un vrai. Le titre reprend les derniers mots du texte, pleins de rage et d’amour de la vie au moment de lâcher la rampe.

Příběh vyprávěný na stránkách knihy Maria je popisem událostí, které se v životě toho, kdo je vypráví, dosud nestaly, ale které vyplývají téměř nevyhnutelně z toho, co víme o něm, o jeho předcích, o jeho povaze, o předchozích epizodách jeho biografie. To vše dává jemu i protagonistům jeho „ságy“ dostatečně přesný obraz, aby byla možná extrapolace do nepříliš vzdálené budoucnosti. Je to tedy mimo jiné první autobiograficko-beletristická esej všech dob.

Vzpomínková kniha Taliáni (vyšla roku 1978) je za srdce beroucí vylíčení Cavannova dětství před druhou světovou válkou v Nogent-sur-Marne u Paříže. A spíše než o italských přistěhovalcích ve Francii živících se jako zedníci je to kniha věnovaná přímo autorovu tátovi, negramotnému zedníkovi s velkým srdcem a lidovou moudrostí. S nenapodobitelným stylem píše otevřeně o své rodině, nogentské základní škole, kamarádech i o hrách nogentských dětí i o společenských a politických poměrech v předválečné Francii. Očima dítěte líčí dospívání chlapce z chudé rodiny na okraji Paříže v dětské partě hrající si ve stružkách u chodníku, první čtenářské i erotické zkušenosti i objevování světa dospělých. Cavannův pohled je pronikavý a jde do hloubky. Vnucuje se myšlenka, že Cavannovo vzpomínání je žánrově příbuzné s velkofilmem Federica Feliniho Amarcord. Jeho devíza je: poznej sám sebe, a přesto se nepřestaň mít rád.

Machiste, Cavanna ? Ou simplement amoureux des femmes ? En tout cas, il aime parler d'elles. Qu'elles se rebiffent ou qu'elles se taisent, qu'elles soient libérées ou soumises, intellos ou cathos, célèbres ou pas... et même flics ! D'ailleurs « si les flics avaient des nichons et des talons aiguilles, la face du monde serait changée ». Insolente, crue, truculente, sa plume sait se faire légère ou grave pour parler du manifeste des 343 ou de la parité, de lady Di ou de Talisma Nasreen. Mais toujours avec talent et humour.

Čtvrtý díl Cavannovy historické fresky nás zavádí do Francie merovejské epochy. Po předchozích dílech Plavovlasý Hun, Sekera a kříž a Klotildin Bůh se ocitáme v nejdramatičtějším období této dynastie, kdy se k prosazování mocenských zájmů králů přidá i nenávist a zrůdná ctižádost jejich manželek. Když je Sigebert svým bratrem zavražděn a vdova Brunhilda se provdá za svého synovce Meroveje, poháry emocí přetékají a vražedné kličky se utahují... Historické skutečnosti podané humorným, ironickým způsobem, příběh překypující napětím a dobrodružstvím.

Druhý díl historického dobrodružného románu je snad ještě lepší, než ten první. Začíná nástupem Chlodvíka na franský trůn. Brzy se projeví jako nelítostný a krutý dobyvatel.

Mladému franskému králi Chlodvíkovi zbývá dobýt celou Galii a vše, co bývalo Římskou říší. Je si však dobře vědom toho, že se musí odříci Valhaly, bohů svých předků, vždyť skutečně mocný může být jen jako katolický král podporovaný kněžstvem. Svatá Jenovéfa, biskup Remigius a zejména jeho silně ambiciózní manželka Klotilda, zapálená katolička, pracují na tom, aby Chlodvík přijal křest a vstoupil na dobytá území jako nositel a ochránce víry. Opět se setkáváme s našimi dvěma starými dobrými hrdiny Loupem a Ottou, kteří jsou opět zmítáni převratnými historickými událostmi a sami je jako vždy aktivně ovlivňují. Hledají pozůstatky jedenácti tisíc panen umučených spolu se svatou Uršulou, zapojují se do pátrání po svatém křižmu, zasáhnou významně do boje Franků s Alamany u Tolbiaku, i když jaksi mimovolně, prožijí řadu napínavých dobrodružství i se svou spolubojovnicí Gwendolinou. Opět román plný vášní, dobrodružství, lásky a vtipu na pozadí skutečných historických událostí, které formovaly nejen Francii, ale celou Evropu.

Il fallait être Cavanna pour se permettre de réécrire la Bible quelques milliers d'années après la 1ère édition. Cavanna ne se résigne pas à l'injustice, à la violence et à la cruauté des hommes créés par Dieu. Alors il relit l'Ancien et le Nouveau Testament et les commente à sa manière, verset par verset dans les "Aventures de Dieu" et "celles du Petit Jésus" La Bible du fondateur d'Hara Kiri, journal bête et méchant, auteur des Ritals, des Russkoffs est certes corrosive, d'une irrévérence gaillarde, mais elle est aussi remplie d'humour, franchement drôle et contient une grande tendresse pour notre pauvre humanité. "O Dieu, que je t'en veux de ne pas exister" écrit Cavanna en exergue à ses Ecrtures.

Alors que la horde d'Attila, surgie des profondeurs de l'Asie, submerge l'Europe, le petit peuple barbare des Francs s'unit au Romain Aetius pour sauver les restes de l'Empire. A Lutèce, les Parisii terrifiés se raccrochent aux prédictions de Geneviève, quand ils ne la traitent pas de sorcière... Dans ces temps troublés du Ve siècle naît Loup, enfant d'une Franque et d'un guerrier hun. Elevé dans l'entourage du roi Childéric, ce Hun blond, enfant de deux races ennemies, aura pour mission de ramener d'exil le roi franc, père de Clovis... S'ensuit un roman d'aventures tonitruant et chaleureux, guerrier et paillard. Vus par Cavanna, Mérovée, Attila ou le saint évêque de Troyes parlent comme nous, sentent comme nous. Ils sont terriblement humains, drôles, cruels, tendres ou pathétiques. Mais c'est bien l'histoire mérovingienne, fidèlement ressuscitée, qui surgit dans ces pages.

Protagonistin des Romans ist die junge Wäscherin Gervaise Macquart, die zu Beginn der Handlung von ihrem Liebhaber Auguste Lantier verlassen wird. Er nimmt ihr ganzes Geld mit und hinterläßt als einziges Andenken die beiden gemeinsamen Söhne Claude und Etienne. Gervaise, eine tugendhafte und fleißige, aber nunmehr bettelarme Wäscherin, heiratet daraufhin den ehrbaren, aber recht lebenslustigen Zinkarbeiter Coupeau. Zunächst scheint sich daraufhin alles zum Guten zu wenden: Hart arbeitend verdienen die beiden Geld, mit dem Gervaise eine eigene Wäscherei erwerben möchte, und bekommen eine Tochter, die Nana genannt wird. Dann jedoch erleidet Coupeau einen Arbeitsunfall, der ihn für mehrere Monate ans Bett fesselt. Ein Teil des gesparten Geldes wird für seine Pflege aufgebraucht. Als seine Verletzung ausgeheilt ist, hat er sich bereits so sehr ans Nichtstun gewöhnt, daß er nicht zur Arbeit zurückfindet. Gervaise borgt sich Geld und mietet einen Laden, in dem sie eine Wäscherei einrichtet. Sie muß nun allein das Geld verdienen - keine leichte Aufgabe, zumal Coupeau bald auch noch zu trinken beginnt und sie selbst wegen ihres geschäftlichen Erfolges aus Neid von der erheirateten Familie Lorilleux offen angefeindet wird.

"Un livre ni bête ni méchant mais très tendre. Avec des bouffées de rire et beaucoup d'amour qui livre le troisième volet de l'autobiographie de Cavanna, avec les Ritals et les Russkoffs. Dans un style qui évoque avec bonheur la confession parlée". Paris-Match "Voyage dans l'amour avec Liliane, la petite Polonaise martyrisée par les nazis ; voyage dans le travail avec les expériences journalistiques, graphiques, humoristiques ; voyage, enfin, dans l'amitié et les luttes, avec les potes de toujours. Dans un style alerte, à la plume juste, à l'adjectif décisif". François Cérésa, le Nouvel Observateur

La plus triomphale imposture n'est pas le fait des imposteurs. Elle est l'oeuvre inconsciente de ce que l'on nomme pompeusement la "postérité", de l'immense foule des bonnes gens qui ont éperdument, vitalement, besoin d'inouï, de merveilleux, de héros hors du commun, et qui, ne pouvant se contenter de la toute plate, toute prosaïque vérité, la magnifient jusqu'à la légende et hissent un honnête chercheur comme Pasteur ou la grisâtre héroïne d'un insignifiant "drame" bourgeois comme la Dame aux Camélias jusqu'aux sommets rayonnants. Moi, les héros, vrais ou faux, me donnent de l'urticaire. Que voulez-vous, j'ai une mauvaise nature. Cavanna.

Autobiografisch relaas over een jeugd in een Italiaans gastarbeidersmilieu in een Parijse voorstad tussen 1929 en 1939.

Book by Cavanna

Cavanna, avec son ton familier de baratineur, nous dépeint ses jeunes années d'une façon décousue, se rappelant en vrac les meilleurs moments de son existence d'avant seize ans, à une époque plutot joyeuse malgré la guerre qui pointe à l'horizon.Jean-Claude Lamy, France-Soir

Le petit Rital de la rue Sainte-Anne a grandi. Septembre 1939 : il vient d'avoir seize ans. Une année mémorable. Les six qui suivent sont pas mal non plus. Pour lui et pour beaucoup d'autres. Cette fois encore, c'est le jeune gars de ce temps-là qui parle, avec ses exacts sentiments de ce temps-là, ses exacts sentiments tels que sa mémoire les lui fait revivre. Il n'est pas forcément triste là où il devrait l'être, ni joyeux là où d'autres le seraient. La guerre, ça n'a pas le même goût pour tout le monde. Ce livre est dédié à tous les pauvres cons qui ne furent ni des héros, ni des traîtres, ni des martyrs, ni des bourreaux, mais simplement, comme moi-même, des pauvres cons.