Petr Bednařík Reihenfolge der Bücher

Reprezentativní publikace k 70. výročí zahájení televizního vysílání v Československu. Cílem knihy je nabídnout čtenářům výběr toho nejpodstatnějšího, co televizi u nás utvářelo a čím procházel vývoj jejího technického zázemí a programu. Na tři obsáhlé kapitoly s kalendáři navazuje přehlede mezinárodních ocenění a pasáž s portréty výrazných postav televizní obrazovky z pohledu diváků. Obrazovou složku knihy tvoří více než 70 fotografií z televizního archivu, z nichž některé jsou publikovány poprvé. Podstatnou pasáží jsou grafy a přehledy, stejně jako seznam odborné literatury, nabízející hlubší vhled do problematiky.

Druhá světová válka přinesla milionům lidí utrpení, svým rozsahem i formami v dějinách dosud nepoznané. Tažení nacistického Německa a jeho spojenců a z něj vyplývající okupace řady zemí doprovázená mnoha brutálními projevy vyvolala potřebu vyrovnat se s tímto obdobím, vypořádat se sválečnými zločinci, ale i s domácími zrádci a kolaboranty, byť hranice mezi kolaborací a rezistencí byla často tenká. Publikace si klade za cíl přispět k poznání procesu poválečné retribuce, který představuje velmi komplikované a často i bolestivé téma. Zabývá se jeho mezinárodními konsekvencemi, aplikací retribuce vůči národnostním menšinám a jejím průběhem ve vybraných regionech i reflexí ve filmové tvorbě.

Období druhé republiky bývá zpracováváno především v rovině politických dějin, jsou zkoumány příčiny a důsledky mnichovské dohody, chování významných politických aktérů mezinárodní a domácí politiky, klíčové dopady politické, demografické i kulturní. Tato kniha se snaží přiblížit období mezi podepsáním mnichovské dohody v září 1938 a obsazením zbytku českých zemí a Moravy německými okupačními silami z hlediska praktických, každodenních problémů, které se v tomto období projevovaly a které bylo třeba řešit – od organizačních důsledků vyhnání českojazyčného obyvatelstva ze sudetského území přes vyrovnávání se s projevy nesnášenlivosti, antisemitismu a xenofobie, které v české společnosti zesílily, až po proměny postavení německojazyčného regionálního tisku. Publikace je výsledkem společné práce autorského kolektivu (institucionálně zaštítěného Fakultou sociálních věd UK a Metropolitní univerzitou Praha), který si vytkl za cíl přiblížit méně zpracované téma druhé republiky, včetně její mediální produkce, personálního vývoje dobové kulturní produkce (např. kinematografie) či chodu státních institucí.

Společná monografie českých, slovenských a polských antropologů, historiků, sociologů je věnována funkci paměti v procesu formování národní (národnostní) identity. Současně otevírá problém marginalizace druhého a dopadů této marginalizace na identitu (národní, národnostní). Částečně souběžný anglický text, částečně polský a slovenský text.

Kniha přináší základní chronologicky řazený vhled do vývoje českých médií na pozadí obecně charakterizovaného historického kontextu ve světě a v českých zemích. Zachycuje sociální pozadí vývoje tisku, vysílání a síťových médií a hlavní technologické změny, které se na vývoji médií podílely. Připomíná významné osobnosti, jež jsou s médii a jejich působením neodmyslitelně spjaty. Publikace je určena zejména studentům vysokých a vyšších odborných škol a učitelům mediální výchovy, dějepisu a české literatury a všem, kteří chtějí nebo potřebují zvýšit svou znalost masových médií a povědomí o jejich historickém vývoji.

Monografie obsahuje texty z konference "Menšiny, multikulturalita, vzdělávání" z r. 2009, která se zabývala řešením těchto otázek v Lotyšsku, Ruské federaci, Slovenské republice a České republice. Obsahuje i texty v angličtině, ruštině a slovenštině.