Ivan Kraus Bücher

Odpoledne s labutí navazuje na knihu Ivana Krause Prosím tě, neblázni. Autor líčí rodinné příběhy s velkou dávkou nadsázky a typického humoru, který už z jeho povídek dobře známe. Ivan Kraus nás opět zve, abychom se s ním zasmáli dobrodružstvím rodinného života a objevili, co v sobě může skrývat takové obyčejné "odpoledne s labutí"...

Povídky známého spisovatele Ivana Krause o jedné letenské rodině navazují na naše dvojjazyčné vydání knihy Rodinný sjezd/Réunions de famille. Tentokrát jsme povídky "přestěhovali" do němčiny.

Povídky českého humoristy, nyní v česko-německé verzi, nás tentokrát vtáhnou do autorova rodinného života, kde i ty nejbanálnější události s manželkou a dítkem dostávají dobrodružný ráz a stávají s kotrmelci neškodného bláznovství.

Nemohu říci, že se znovu vracím k příběhům o rodině, o níž jsem psal ve své knize Má rodina a jiná zemětřesení. Spíše bych řekl, že se tyto rodinné příběhy vrátily ke mně. Vynořovaly se svobodně a nečekaně, tak svobodně a nečekaně, jako se i já už nějaký čas mohu zase vracet domů, charakterizoval svou nejnovější sbírku povídek sám autor Ivan Kraus.

Novým aktérem, kterého Ivan Kraus v minulých povídkách záměrně nepustil ke slovu, se v knize Číslo do nebe stává politika, přesněji řečeno historické katastrofy, které v posledních padesáti letech navštívily Československo: nacistická okupace, únor 1948, invaze jednotek Varšavského paktu. Ale nebyl by to humorista Ivan Kraus, kdyby i tyto nepřízně osudu neodlehčil, kdyby se jim nevysmál. Dobře totiž ví, že proti jakémukoliv totalitnímu režimu je humor často jedinou možnou obranou.

V příbězích Rodinného sjezdu se satirik Kraus vrací k absurdním zážitkům velké rodiny, aby nám představil jakési momentky z rodinného alba, z doby, kdy se ten či onen člen rodiny dostal do nechtěného sporu s každodenním šikanováním policejního režimu. Knížka nejen pro pamětníky, ale i pro ty, kteří to neprožili.

Má rodina a jiná zemětřesení je kniha povídek s oním zvláštním humorem, po jakém my Češi nostalgicky toužíme od dob Poláčkových Bylo nás pět. Je to humor laskavý, mile absurdní, ironie spíš něžné a nadsázky spíše filozofické než karikující. Týká se nekonečných trampot a patálií velké rodiny, jejíž členové jsou nadáni tak výraznou individualitou, že to mezi nimi neustále vře, přičemž do všeho se plete absurdita režimů a jejich pohůnků, proti nimž byl právě humor jedinou obranou. Autor se však svým viděním světa dotkl i něčeho velmi zásadního. Mezi sourozenci, mezi dětmi a rodiči i mezi manžely vznikají nám všem dobře známé neřešitelné situace, které hrozí přerůst v tragédii, pokud je neumíme obrátit v legraci.

Prozatím poslední knížka Ivana Krause Ve vlastních názorech se shodnu s každým je v kontextu jeho tvorby poněkud atypická. Jedná se o sbírku aforismů, zaznamenávaných autorem po dlouhá léta, a krátkých literárních útvarů, v nichž se čtenář například dozví, že Čeština je vtipný jazyk. Ivana Krause tak má čtenář možnost poznat tentokrát jako vtipného glosátora a aforistu, prohlašujícího s typickou sebeironií: „Myslím si, že krátké texty mají i jistou výhodu: člověk se sice může mýlit, ale jen krátce.“

Mistr slova Ivan Kraus přichází s knihou povídek, kterou ilustracemi doplnil brněnský výtvarník Pavel Čech. Všichni jsme autory nenapsaných románů. Nosíme v sobě příběhy, které nesvěříme papíru. V tom se podobáme věcem, které svůj příběh sdělit nemohou. Za to nám ho ale dovedou připomenout, abychom mohli znovu zalistovat v paměti.