Konstantin Vaginov Bücher
21. September 1899 – 26. April 1934
Konstantin Wagginow war ein literarischer Handwerker, dessen Werk tief in die Strömungen der russischen Geschichte und des gesellschaftlichen Umbruchs eintauchte. Seine Prosa untersuchte oft das Aufeinandertreffen von alter und neuer Welt, Tradition und Moderne. Wagginow besaß eine ausgefeilte stilistische Sensibilität und die Fähigkeit, die komplexen psychologischen Zustände seiner Charaktere einzufangen. Sein Schreiben wird für seine intellektuelle Tiefe und poetische Atmosphäre geschätzt.
Konstantin Vaginov (1899–1934) war ein eigenständiger russischer Dichter, der mit der Avantgardegruppe Oberiu verbunden ist. Sein Werk umfasst Gedichte und drei Romane, die er zwischen 1928 und 1931 veröffentlichte. Die von Peter Urban übersetzten Prosastücke sind ironisch-melancholische Tagträume über das sterbende Sankt Petersburg.
Bocksgesang
Roman
Goat Song
- 336 Seiten
- 12 Lesestunden
Set against the backdrop of the October Revolution's ten-year anniversary, the narrative explores the impact of societal changes on individuals and places. Vaginov's first novel reflects on the superficial yet significant renaming practices in Soviet society, using humor and tragedy to illustrate the paradox of political shifts. Locations like "Second Rural Poverty Street" serve as poignant reminders of the era's complexities, highlighting how history can be both absurd and deeply affecting.
Svět podivínů vymetajících antikvariáty a krámy vetešníků, svět sběratelů snů či lidských nehtů, kteří se v jedovaté atmosféře porevolučního Petrohradu pokoušejí ve svých sbírkách zachytit mizející svět. – Poslední Vaginovův román poprvé vyšel až roku 1983.
Konstantin Vaginov (1899 – 1934) – ruský básnik a prozaik, popredný a svojrázny predstaviteľ ruskej sovietskej postavantgardy a predchodca ruskej postmodernej literatúry, sa narodil v Petrohrade, ktorý bol preňho štvrtým Rímom a pre jeho poéziu a prózu sa stal celoživotnou témou. Jeho otec, žandársky podplukovník Konstantin Vagengejm (Wagenheim), pochádzal z povolžských Nemcov a keď sa začala prvá svetová vojna a v Rusku sa zdvihla vlna patriotizmu a protinemeckých nálad, požiadal o zmenu priezviska: výsledkom poruštenia nemeckého priezviska bolo priezvisko Vaginov. Vaginov patril takmer do všetkých petrohradských poetických združení a krúžkov (Cech básnikov N. Gumiľova, Kruh M. Bachtina, OBERIU a i.). Jeho básnická i prozaická tvorba sa pre svoju ironickosť, zložitosť, nesúdobosť, osobitosť a nezaradenosť do oficiálneho prúdu stretávala s odmietavým postojom angažovanej sovietskej kritiky. Zrejme preto ostal po smrti na dlhé roky zamlčaný, zabudnutý, vyradený z oficiálneho literárneho života až do r. 1989, keď začal v Rusku opäť vychádzať a pre priaznivcov náročnej, experimentálnej a slobodnej literatúry sa stal takmer kultovým autorom. Je jedným z tých ruských autorov, ktorých tvorba predbehla svoju dobu.
