Eduard Ovčáček Bücher

Verše, jež na pozadí zákonů, vět a definic exaktních věd rozvíjí problematiku intimního a rodinného života člověka a postavení jedince ve společnosti.

Autorský soubor básní od roku 1953 s adekvátním výtvarným doprovodem a odborným textem.

Eduard Ovčáček se od počátku 60. let věnuje médiím fotografie a jejich možnostem pro umělecké vyjádření. Při práci s kovolisy objevil sendvičovou techniku, která spočívá v kontaktním navrstvení pozitivních a negativních snímků na fotopapír, doplněném o další vrstvy z kopií architektonických plánů, vlastní vizuální poezie a grafických listů. Tyto pozoruhodné vizuální experimenty byly dosud na výstavách a v publikovaných monografiích zmíněny jen okrajově. Publikace vydaná Fakultou umění Ostravské univerzity se zaměřuje na tuto opomíjenou část autorova díla, kde Ovčáček otevírá novou cestu k tematizaci vztahu mezi popředím a pozadím. V prolnutých vrstvách se spojují romantika a syrovost s radikální sémantizací různých struktur. „Pohyb myšlenky“ probíhá od povrchu do pozadí a zpět, přičemž výsledné zobrazení je součtem jednotlivých vrstev, kterými zrak opakovaně prochází. Sendvičové fotografiky Eduarda Ovčáčka tak potvrzují tezi, že „čtení“ uměleckého díla se neodehrává postupně v čase, ale simultánně v každém okamžiku, kdy se divák na obraz dívá.