Excelentní, netradičně pojatá monografie jednoho z našich nejlepších básníků. Autor, blízký básníkův přítel, se vědomě vzdává přísně vědecké objektivity a s neobvyklým zaujetím mapuje lidské i básnické osudy Jana Skácela. Hledá a nachází v jeho díle motivy procházející všemi sbírkami, pomocí interpretace jeho básní ukazuje tyto nitky také čtenářům. Knihu doplňují dosud nepublikované fotografie z archivu básníkovy ženy.
Známý brněnský literární historik a kritik uspořádal své práce v této knize do šesti oddílů: první tři zahrnují léta šedesátá, druhé tři léta devadesátá. Na stránkách Kožmínovy knihy se setkáváme s desítkami českých i světových autorů, sledujeme jemné analýzy a interpretace literárních děl z oblasti poezie i prózy a oceňujeme autorovo originální teoretické myšlení.
Česká poezie od 40. let do současnosti. Pokus o výklad české lyriky více než padesáti posledních let, a to způsobem, jenž sice přihlíží k základní faktografii daného období, ale v žádném případě se jí nehodlá obětovat. Každý fakt tu chce být zhodnocen výkladem jednotlivých epoch, osobností i básnických knížek. Autoři se snaží neztratit ze zřetele, že poezie není jenom faktem, ale též aktem, k němuž se nedá dostat zvnějšku (obecnými danostmi doby, ideovou směrnicí či psychologií autora), ale pouze přijetím účasti, tj. čtením a jeho reflexí. Kniha o novodobých osudech české poezie tak chce do jednoho spojit několikeré: tři donedávna roztržené součásti české literatury, hledisko literární historie a interpretace, básnické texty a jejich časové kontexty.
Práce Zvětšeniny ze stylu bratří Čapků (1989) si už v úvodu klade jako jeden z úkolů přihlížet také k filozofické problematice díla obou Čapků jako k součásti sestupu do skrytých vrstev díla, do jeho textové sémantiky: „Bylo by zbytečné vytyčovat umělé přehrady mezi filozofickým, literárněvědným a ligvistickým aspektem stylové problematiky – a v případě bratří Čapků by to bylo nežádoucí už i proto, že sami byli v těchto oblastech dobře obeznalí a namnoze také zřetele k nim spoluutvářely jejich styl.“ V závěru svých analýz K. konstatuje existenci dvojí stylové modelace: variační, převažující u Josefa Čapka, a transformační, příznačnou pro Karla Čapka. Variační modelace nabízí nuancovat, a tím prohlubovat intenzitu průzkumu vytyčeného úseku světa. Transformační modelace umožňuje odkrývat stále nové vazby se skutečností vždy v jiném bodě a jiným způsobem. „Neznamená to, že by variační modelace byla méně objevná než modelace transformační. Každá má svou vlastní dynamiku, každá je nesena osobnostním rytmem svého autora, každá byla rozvinuta vrcholným uměleckým výkonem.“ Za rozhodující K. považuje intenzitu tvůrčího zápasu o skutečnost.
Kožmínovým se podařilo odkrýt řadu podstatných detailů v Komenského postupech při zpracování témat a v jejich myšlenkovém pozadí. Čtenář má nevšední možnost nahlédnout jednak do literární dílny Komenského, jednak i hlouběji do jeho osobnosti, a zejména do jeho dynamických vztahů k člověku a ke všemu, co člověka dělá člověkem. M. Steiner
Publikace vznikala v době autorova působení na Gymnáziu v Zastávce u Brna. Je založena na netradičním - tvůrčím a spontánním přístupu k stylistickým cvičením.
První svazek deníkových zápisků (druhý svazek vyšel pod názvem Obtisky v nakladatelství Host v roce 1998), v nichž dochází na soukromé reflexe, pozorování okolí, vzpomínky, ale i na otázky spjaté s literaturou a porozuměním literárnímu dílu.
Weil die schöne Marketa eine politische Schulung einem Wochenende in trauter Zweisamkeit mit Ludvik vorzieht, schreibt er ihr eine ironische Postkarte, die in falsche Hände gerät und Ludviks Karriere zerstört. Nach Jahren will er die lang ersehnte Rache nehmen und wird erneut bitterlich betrogen ... Der Scherz ist ein Roman voller Liebesverwicklungen und Kunderas bewegendstes Buch - eine Lektüre für Leser mit Herz und Verstand.
